Každá
rostlina by vedle vědeckého latinského názvu měla mít i ekvivalentní název
český. Vědecké názvy všech druhů rostlin jsou složeny z jednoho rodového a
jednoho druhového jména, výjimkou jsou některé dvouslovné rodové či druhové
názvy - kozí brada pochybná, oměj vlčí mor apod. České názvy nemusí odpovídat
vědeckému pojetí (borůvka černá např. patří ve skutečnosti do rodu brusnice - Vaccinium).
Situaci komplikují různá synonyma, pojetí rodů i absence některých českých
pojmenování rostlin. V následujících publikacích můžete nalézt české názvy pro
většinu rostlin, se kterými se v ČR můžete setkat, jinak lze samozřejmě
doporučit specializovanou odbornou literaturu.
rostliny květeny ČR:
· Chrtek J. (2003); Seznam vyšších rostlin květeny
České republiky; URL: http://www.ibot.cas.cz/nastenka/Seznam_vyssich_rostlin.doc
(pohodlný
elektronický zdroj)
· Kubát K. (2002); Klíč ke květeně ČR; Academia, Praha
(většina
rostlin není vyobrazena)
· Chrtek J. Kirschner J., Štěpánek J., Závorka J.,
Matějovičová V. (1998); Seznam cévnatých rostlin květeny ČR; Botanický ústav
AV, Praha
(již starší publikace)
· Květena České (socialistické) republiky (Hejný &
Slavík 1988, 1990, 1992; Slavík 1995, 1997, 2000); Academia, Praha
(dosud
nekompletní dílo, starší svazky již neaktuální s dosti odlišným pojetím
rodů proti Kubát 2002)
pěstované a exotické rostliny:
· Zahradnický slovník naučný I.-V. (1994-2001); ÚZPI,
Praha
(dobře
dostupný, nepříliš skladný)
· Valíček P. (2002); Užitkové rostliny tropů a
subtropů; Academia, Praha
(exotické
ovoce, užitkové rostliny..., dobře dostupná publikace)
· Pilát A. (1953); Listnaté stromy a keře našich
zahrad a parků; SZN, Praha
(řada jmen
pro exotické dřeviny, starší publikace)
· Koblížek J. (2000); Jehličnaté a listnaté dřeviny
našich zahrad a parků; Freedom DTP studio a nakl. Sursum
(novější
dendrologický přehled)
· Novák F. A. (1961); Vyšší rostliny; ČSAV, Praha
(starší
systematický přehled)
Nenaleznete-li
žádné české jméno hledané rostliny ve zmíněné literatuře (někdy skutečně nemusí
existovat), lze doporučit takzvané pravidlo 'piš jak
slyš'. Znamená to, že česky můžete
říkat rostlině podle vědeckého latinského názvu (znáte-li jej). Víte-li
například, že keř před vámi je Magnolia, nemusíte dlouze přemýšlet nad
českým názvem - vidíte magnólii, neboli šácholan (slovo šácholan se příliš
nevžilo, ve zmíněné literatuře byste jej ale našli x slovu magnólie bude
rozumět každý). Druhové názvy rostlin již snadno přeložíte pomocí slovníku latinsko-českého pro
druhová jména. Pokud
nevíte, jak se vědecké názvy vyslovují, lze doporučit stránku základních
pravidel pro výslovnost http://dendro.mojzisek.cz/vyslov.php (botanická latina) nebo publikaci Šmíd M.
(2002); Průvodce odbornými názvy rostlin; Brázda, Praha, kde se také dozvíte další informace o odborných
názvech rostlin.
Nejkrásnější
česká jména byla vytvořena zejména
bratry Preslovými v prvé polovině 19. století (šťavel, kakost, laskavec, vítod,
bažanka...), jejich pokračovateli byli např. L. Čelakovský, F. Polívka.
Problematikou českých názvů rostlin se dnes zabývá pracovní skupina pro česká jména
České botanické společnosti (V. Větvička, A. Skalická, V. Zelený). Chcete-li se
o českých jménech rostlin dozvědět více, lze doporučit následující publikace.
· Machek V. (1954); Česká a slovenská jména rostlin;
ČSAV, Praha
· Businský R. (2003); Česká jména rostlin In: Kolařík
J. a kol. (2003); Péče o dřeviny rostoucí mimo les I; Metodická příručka ČSOP,
č. 5, ČSOP Vlašim: 39-40
· (Větvička V.; Jak květiny ke jménům přišly - stolní
kalendář pro rok 2004; Obchodní tiskárny, Kolín)
Pro
doplnění je třeba uvést i zásady pro vědecké
názvy rostlin. Vědecké názvy
rostlin se řídí pravidly botanického kódu (planě rostoucí rostliny) a kódu pro
pěstované rostliny. Slovenské znění v současnosti platného botanického kódu
(Saint Louis) je dostupné na
adrese http://prfdec.natur.cuni.cz/botany/kod/index.html (v roce 2005 budou některá pravidla kódu ve Vídni
opět upravena), kód pro pěstované rostliny bohužel není v současnosti v českém
ani slovenském jazyce k dispozici. Kódy pro rostliny nejsou vůbec závislé na
kódu zoologickém či bakteriologickém, také nijak neupravují pravidla národních vědeckých
a lidových jmen. Použití jmen taxonomických skupin (druh, rod, čeleď...) se
určuje pomocí nomenklatorických typů (herbářových položek). Pojmenování
taxonomické skupiny je založeno na principu priority uveřejnění. Každá
taxonomická skupina v určitém vymezení (s výjimkou několika případů) může mít
jen jedno správné jméno, a to to nejstarší, které je v souladu s pravidly. O
zásadách psaní jmen také referuje stránka Skalniček.cz http://www.boldis.cz/j/skal/zajimav.php. Zájemcům o problematiku nomenklatury rostlin lze
rovněž doporučit stránku tříděných mezinárodních odkazů http://botanika.nikde.cz/snomen.htm a stránku upravených materiálů doc.
Marholda, kde je
vysvětlena řada termínů a nejdůležitějších principů nomenklatoriky.
Zvláštní
kapitolou jsou lidové názvy rostlin. Jejich soupis naleznete na stránkách I. Rystonové http://www.darius.cz/archeus/BB_index.html či R. Svobodové http://sweb.cz/renasvobodova/odkaz4.html. Dozvíte se zde, co že je vlastně známé 'babské
ucho', ale i méně známé 'babí uši' či 'babí zub', 'zmijí jahoda' apod. Výčet
zajímavých odkazů snad lze zakončit květomluvou - co 'říkáme', darujeme-li někomu nějakou květinu.
Tipem je adresa http://fauna-flora.ic.cz/kvetomluva.htm.
'Neznáš-li jméno, neznáš věc.' (K. Linné)
JJ.,
2005-01-18
upraveno
na Příroda.cz zde
Stránka je součástí webu Botanika nikde