eBotanika.net - botanika na netu

Čapka na invaze

Leden 5th, 2009 by Jiří Jakl

Jestliže řešíme invaze v přírodě, svádí to daný jev připodobňovat ke známějším invazím s vojenskou technikou. Nedávno běžel zfilmovaný Krakatit a poslech o dílu mého krajana Karla Čapka náhle vzbuzuje myšlenky, zda odpověď na invaze nehledat u tohoto autora.

Na konci Krakatitu vystupuje úvaha, že něž vyvíjet světobornou trhavinu na zabíjení, mají se ubírat myšlenky spíše aby vynález šlo rozumně využít, aby to hřálo a nikoli zabíjelo - mají se invazní druhy spíše využívat než s nimi válčit? Naopak jestliže Čapek upozorňuje na potřebu dokázat se ubránit nepříteli, nejsou naopak na místě “konečná řešení” s okamžitým vykopnutím oddenků nepřítele či jeho zadušení totálními herbicidy?

Využívání nebo likvidace nevítaných cizinců - odstavec ideologie, dva extrémy. Těžko se těmto úvahám někdo v budoucnu vyhne a lze si jedině přát, aby se nezačaly takto extrémně jednoduše pojímat v mysli prostého člověka. Přibližující letmá úvaha směřovaná k všeobecně váženému češtináři - “no dobrý no, nevím…” Akorát biolog či ekolog těžko při řešení invazí bude citovat práce Čapka. Ostatně podobně různé odpovědi těžko hledají češtináři v biologii (nehumanitní vědě) a raději ani nedomýšlet, co takové experimenty mohou přinést za pokrok či míchanici ve společnosti.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Jedovatý glyfosát?

Prosinec 31st, 2008 by Jiří Jakl

O bezpečnosti “chemie” si už jistě každý myslí své - lidstvo s ní experimentuje dost dlouho a neváhá s jejím přidáváním kolikrát ani do potravin. A co postřiky?

Tak postřiky např. na bázi rtuti, DDT ap. jsou v civilizovaném světě již mimo hru (to je skutečně “chemie”). Něco jiného jsou postřiky na bázi látek syntetizovaných přirozeně i samotnými rostlinami (repelentní a obranné sekundární metabolity rostlin, které lze nakonec připravit i synteticky). Z hlediska “ekologie” hodně zajímá biodegradabilnost (biologická rozložitelnost -> absence reziduí či akumulace např. v tuku živočichů, člověka včetně).

Jako “zázrak” jsou někdy presentovány herbicidy na bázi účinné látky glyfosát (glyfosátové herbicidy), neb jejich vhodné používání nepředstavuje vážné riziko ani ve volné přírodě (viz likvidace invazních druhů - samozřejmě s ohledem např. na eliminaci problému použití v blízkosti vodních toků a aktuálního otravování vodních živočichů). Jak je to ale s glyfosátem z hlediska toxicity pro člověka?

Nahlédněme do článku Toxicology prof. Patočky.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Likvidon (LQ)

Prosinec 25th, 2008 by Jiří Jakl

Pracovně jsem tak nazval soupis aktuálně doporučovaných metod účinné likvidace pro konkrétní invazní druhy. Likvidon by mohla vydávat některá veřejná instituce (AOPK). Odkazovat by šlo poslední poplatnou verzi s udáním roku jejího vydání, zveřejnění likvidonu by mělo být předem stanoveným způsobem (např. v časopisu Ochrana přírody, odkaz např. LQ 2008).

Určitým prvopočátkovým obecnějším druhem likvidonu může být i níže zmíněný letáček. Jsou zde popsány metody likvidace jednotlivých druhů vycházející z praktických zkušeností zejména M. Gerži a K. Morávkové. V publikaci Mlíkovský et Stýblo 2006 v tabulce u „hlavních nebezpečných“ invazivních druhů je uvedena jen zmínka např. „pastva, seč, postřik“, přitom konkretizace metodiky likvidace např. u Lupinus či Telekia ve vlastních textech poněkud chybí. Dosud existují projekty na „metody likvidace invazních druhů“, ale chybí jejich popularizace (např. v zahradnictví se uvádí spíše jak druhy pěstovat, nikoli jak je likvidovat - poukazoval jsem již v Mělníce). Žádoucí je znalost likvidace i u druhů, které jsou dosud likvidovány jen výjimečně či vůbec (jednou mohou být likvidovány hodně :)

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Nekonečný leták

Prosinec 9th, 2008 by Jiří Jakl

ČSOP JARO Jaroměř vydalo letáček k invazním druhům Královéhradeckého kraje.

Letáček je mimořádný výběrem druhů (zmíněny i rody Telekia a Echinocystis) vztažených přímo ke KH kraji, dohodnutým zdůrazněním “druhů nejvyšší priority” (vychází z připravované koncepce “invazních seznamů”) a užitím pojmu “glyfosátové herbicidy”, připomenutím principu “Beskydského postupu” jako metody chemické likvidace nejen u křídlatek, uvedeny jsou otázky likvidace u všech uvedených druhů.

Díky všem, kdo vzniku letáčku přispěli (zvláštní dík patří i garantce programu - Květě Morávkové z Liberce – sice to tak nevypadalo, ale po všech úpravách, nezbytném prodlení a konstruktivní kritice byl vydán leták, se kterým je spokojenost :)

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Přepřahání

Listopad 26th, 2008 by Jiří Jakl

Stínový ministr je jen “možná až funkce”, nicméně garance programové kvality resortu není nedůležitá - je dobré vědět, kdo co se nabízí za alternativu ve volbách. Týká se to i lesnické politiky, kdy dnešní lesy trpí např. nemalou defoliací, existují i různá dogmata (nefalsifikovatelné hypotézy = nevěda, víra) jak “A je prostě A a kdo má jiný názor, ten je hajzl” (to jsem už ostatně bohužel slyšel i o sobě, přestože jsem jen přibližoval obecně vědecký přístup k zamítání nulových hypotéz a paradoxně zastávám “ekologický” postoj stejně jako ten, kdo mě jak nazval).

Nechme dogmata a diskutujme - stínový ministr Petržílek dorazí po druhé hodině v sobotu na konferenci ČBS (akt. poznámka - omluvil se, nedorazil). Je dobré seznámit se s vědou a na hodnocení politiků nechť si udělá každý názor sám - hodnocení politiků. Kvalitní program - možná ho realizují ti co dnes vládnou a nebo se také prostě bude přepřahat na alternativu (je dobře mít možnost si vybírat - je z čeho).

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Zajímavé, ale neznámé či nedůležité

Listopad 15th, 2008 by Jiří Jakl

K tomuto zamyšlení člověka dovede i třeba poznání, jak někdo nezná zárazy. Nezelené kytky obecně vypadají nemocné či poschlé (hnědé, pobledlé), nevyskytují se masově, nejsou nějak zásadně důležité… Ale jsou zajímavé :)

V naší floře jsou nezelené parazitické zárazovité (Orobanchaceae) s podbílkem (Lathraea) a zárazami (Orobanche), kokotice (Cuscuta) a saprofytické orchideje (hlístník, korálice, sklenobýl - Neottia, Corallorhiza, Epipogium).

No a jaké máme další pozornost zasluhující nedůležitosti: rostliny masožravé, sukulentní, se specifickou mykorrhizou, suchomilné… Věnuje se jim řada článků, snad více než třeba kopřivám (ve spojitosti s přírodou). Tolik výsledek dalšího teoretického výzkumu, který bych ukončil otázkou: “Co je důležité?” :)

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Když netáhne

Listopad 11th, 2008 by Jiří Jakl

Jestli dnes botanika či dendrologie mladé lidi táhne či netáhne je otázka k úvaze. Uvedu ale možné důvody, proč by to táhnout nemuselo:

1) málo času (hodně práce, preference multikin, hudebních festivalů…)

2) nevidění smyslu (demonstrace bylin či parkových dřevin je možná zajímavá, ale ani nepomáhá přírodě, ani se to moc neupotřebí nějak v zaměstnání či v běžném životě)

3) nepodněcování zájmu (jen opakování literárních poznatků bez aktivit a aktualit)

4) neinformovanost (malá či “zapadlá” propagace akcí, dezinformace o jejich určení starší generaci či vysloveně odborníkům)

Jak prosté a otázkou, zda se to časem různě mění :)

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Kolik dělá jméno

Listopad 1st, 2008 by Jiří Jakl

Jestli jsi Adam(ec) nebo Pavel(ka), na jménu prý nezáleží. No v citacích podle abecedy bych to viděl jinak (áčka mají citaci všeho do čeho alespoň troškou přispěla, ostatní mohou mít smůlu i u podstatných publikací). A také u názvu organizace může jít o hodně.

Tak třeba šifra ZO ČSOP, než člověk slyší jméno vlastní základní organizace (třeba ZO ČSOP JARO). Člověk si spíše zapamatuje slovo Brontosaurus než zkratku ČSOP, lepší je říci SEKERKA než “setkání ekoneziskovek Královéhradecka”. A není samotný název Český svaz ochránců přírody krkolomný? Ono i možné označení členů “svazáci” či tajemnost zkratek ÚVR, MOP, KRK, ÚKRK mohou připomínat rysy spíše politické organizace než občanského sdružení. Stejně se řekne např. ČSOP Koniklec (bez ZO), není vhodné omezit alespoň šifrování? Požadavek na jméno - zapamatovatelné, jednoslovné, spojené s přírodou, české bez diakritiky, snadno přeložitelné, začínající na A… Ve světě ideálů se pohybuje jméno Arnika.

Vzpomeňme další názvy organizací s kytkovými či houbovými jmény - Andromeda, Armillaria, Bodlák, Centaurea, Doubrava, Hořepník, Iris, Jalovec, Jestřábník, Kalopanax, Křivatec, Narcis, Orchid, Orchidea, Pantoflíček, Podhoubí, Rákos, Šafrán, Šípek, Taraxacum, Tilia, Upolín, Veronica, Zvoneček, Zvonečník…

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Spor o Beskydský postup

Říjen 22nd, 2008 by Jiří Jakl

Jak na křídlatku i další druhy s použitím glyfosátových herbicidů? Samotným výrobcům těchto herbicidů to musí být zákonitě známo snad nejlépe, zákonitá může být i jejich vůle prostě prodávat herbicidy - ideální může být dlouhodobá a vyšší spotřeba herbicidů (plýtvání či dlouhodobé aplikace již příliš nízkých koncentrací) s projeveným alespoň nějakým efektem účinnosti (proč by to jinak kdo koupil).

Vyjděme ovšem ze skutečnosti, že si jako spotřebitelé kupujeme konkrétní herbicid s návodem či informacemi k optimálnímu použití. Kdo ovšem přesně dodržuje návody? Myslím, že je to asi tak jako se vaří podle receptů v kuchařkách “palačinkové těsto, akorát přidat, ubrat, nedělat…”. Podobně to myslím může být i s Beskydským postupem.

Ten byl zveřejněn v letáčku, jeho účinnost je potvrzována vědeckým výzkumem (doc. Mandák v době nepublikovaných výstupů “metoda je skutečně velmi efektivní”) i obecnými předpoklady (viz pod čarou). Je Beskydský postup (BP) jen popsaný způsob potírání křídlatek, nebo může mít širší obsah? BP totiž může být pojat jako postup likvidace trvalek či dvouletek s využitím glyfosátových herbicidů a zpětného toku živin do kořenového systému neporušenými pletivy + měl by být brán větší potaz na generativní rozmnožování (které je nevýznamné u křídlatek).

Myslím, že důležité je přiblížit princip možné likvidace rostlin. Jestliže ho lze spojit s dvěma slovy “Beskydský postup” připomínajícím úspěch likvidace křídlatek ochránců přírody v Kunčicích p. Ondřejníkem – mimochodem jakkoli princip je primárně spojen s křídlatkami, autor (p. Šrubař) se zobecněním souhlasí. Čili obecná formulace může být myslím viz níže.

Účinná likvidace je “Beskydským postupem” využívajícím zpětný tok živin neporušenými vodivými pletivy: 1) V průběhu vegetace nevytrhávat a nekosit nebo jinak mechanicky nepoškozovat. 2) Chemická likvidace až od května – ne dříve (u křídlatky vhodné spíše v době kvetení - srpnu). 3) Glyfosátový herbicid dokonale rozprášit na listy. 4) Postřik po 10ti - 14ti dnech opakovat až do opadnutí olistění. 5) Nelikvidovat odumírající porost předčasně, ale až je úplně suchý. Princip lze aplikovat i na další druhy rostlin s vyvinutým kořenovým systémem či oddenkem (rostliny vytrvalé či dvouletky), důležité je pak nezapomínat ani na rozmnožování rostlin semeny (odstranění květenství, včasné kosení ap.).


Z prací na transport glyfosátu v rostlině vyplývá, že je transportován z listů (na které se aplikuje) do jiných částí rostliny. Transport probíhá floémem a obvykle koreluje s transportem sacharózy (glyfosát se dostává přednostně do zásobních orgánů). U křídlatky japonské je transport asimilátů do oddenků opravdu masivní, nejvyšší na podzim, Price et al. (2002).
Literatura naznačuje, že by metoda s aplikací na podzim mohla fungovat. Ale účinnost se musí opravdu pečlivě ověřit experimenty přímo v terénu.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Mějte se wallpaperově

Říjen 11th, 2008 by Jiří Jakl

S cílem nafotit bolševníky jsem se vypravil do okolí K. Varů. Okolí obce Stanovice mi vnukla Příroda Karlovarska, kde pozornost upoutá jistě i PDF k Doupovským horám s propagací Zelených. Dýchá to úvodními zmínkami o politických idejích a funkcionářích v publikacích z trochu jiné doby, nebo je to normální a lze podobně vítat vznik materiálů o přírodě s reklamou i na jiné strany?

Když se ale vrátím ke Stanovicím, někteří lidé tu o bolševníku za humny ani nevědí a sám jsem musel “hledat” propadajíc zprvu beznaději, co mi to zase ten Internet našel (jakkoli je bolševník ve skutečnosti vážný problém). Ale dobře to dopadlo, podzim se krásně vybarvuje a šípky plné vitamínů dozrávají. V internetovém jazyce s odkazem na ten barevný podzim přeji, mějte se wallpaperově :)

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Invazní rostliny v Častolovicích

Říjen 6th, 2008 by Jiří Jakl

Na upozornění na invazní druhy bylo možno narazit na Zahradě východních Čech. Ta zde jako jedna z mála výstav nabídla informaci návštěvníkům o invazních druzích a soutěži Pozor na invaze!. A co nám k tomu řekl jeden z organizátorů výstavy viz video:

>>>Invazní druhy v Častolovicích

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Kytičkové mléko

Září 29th, 2008 by Jiří Jakl

Zajímavou skupinou rostlin jsou rostliny “mléčící”. Evolučně mají společného asi tolik jako rostliny stromové, žlutokvěté či trnité, na druhou stranu mléčení prozradí i příbuznost některých rostlin (znak čekankovitých). Podle barvy mléka se dají poznat i některé druhy planých máků (Papaver dubium, P. confine, P. lecoqii). Podle ronícího mléka se zase prozradí pryšce podobné kaktusům.

Z mléka máků se vyrábějí opiáty, vlaštovičníkové mléko se dá využít na bradavice, z jiných rostlin se dá mléko využít jako výchozí suroviny na výrobu kaučuku (resp. i žvýkaček). Ronící mléko nás může upozornit na nerozkvetlý zvonek. A kdo ví o kaučuku z kořenů brslenu? Mléko pampelišek se zase dokáže postarat o radost maminkám z ušpiněných dětí. No a nakonec vzpomeňme i výrobu mléka ze sóji. Nejsou ty kytky úžasné?

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Magnóliovka

Září 21st, 2008 by Jiří Jakl

Co je to Magnolia Society? Magnoliová společnost (resp. zaměřená na rostliny čeledi magnóliovitých), nicméně nenechme se zmást domněnkami, že jde něco jako o hotel či film Magnolia, mající jako symbol jen pěknou kytku. Členem jsem od roku 2002, informace lze čerpat i z internetové presentace.

Původně jen americká společnost má dnes působnost po celém Světě, sdružuje přes 700 členů z 32 zemí. Členy jsou jak vědecké autority, tak i jen vážní milovníci magnólií. Činnost je zaměřena na možnost komunikace (k dispozici adresy členů), pořádání setkání, mezinárodních konferencí (významnější opět v Číně), vydávání časopisů (za rok rozesílka 2x žurnál Magnolia a 2x zprávy ze společnosti v Magnolia Magazine), knižních publikací (za zvýhodněnou cenu pro členy), pro členy je realizována výhodná výměna semen magnólií (i přímo z přírody). Společnost poskytuje i granty na výzkum, problém nejsou ani třeba trička s magnóliemi. V odborných problematikách spíše než sadovnická témata (pěstování, ale i registrace kultivarů) převažují ta biologická (reprodukční biologie, odolnost, evoluce a klasifikace). Členský poplatek pro našince 30 dolarů za rok.

Vzpomeňme několik dalších různě zaměřených společností:

Rhododendrony: -1- : -2- : -3-

Růže: -1-

Kalmie: -1-

Jehličnany: -1- : -2-

Dřeviny: -1- : -2-

A samozřejmě viz též eBotanika - Societies, organizations

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Spekulace o Přírodě

Září 7th, 2008 by Jiří Jakl

…myslím server Příroda.cz. Se serverem mám zkušenost coby redaktor, svého času i aktivní propagátor. Jakkoli nových článků dnes moc nepřibývá, server si udržuje poměrně vysokou návštěvnost: počítadlo Toplist - Příroda.cz (srovnejme botany, botanika, Ekolist, eBotanika).

Z významných redaktorů Přírody vzpomeňme známou D. Honsovou (71 článků) a rekord v počtu článků mají šéfredaktorka L. Kadlíková (139), A. Rulfová (77), J. Šoltésová (71), J. Jakl (62 :) Musím říci, že jsem s Přírodou jednu dobu nechtěl být spojován (odešel z redakce) - šlo o faktickou kvalitu některých článků (otevřeně jsem kritizoval, sám bych dnes některé věci napsal jinak, ale i vůbec) a mazání kritických reakcí/názorů. Opravy jsou/byly problém (pochopitelně málo času jediné šéfredaktorky), mazání kritických reakcí jsem vzal spíše jako cenzuru (k této otázce ovšem viz Havrlant; nemyslím, že když mi někdo napíše toto, že bych to nemohl smazat a bránil tím zveřejňování nějakého objektivního názoru či podnětu).

Nakonec ve mne převládlo přesvědčení, že Příroda udělala řadu dobrého i přes svoji amatérskou podobu. Jedna věc je, že to není server vědecký, na druhé straně je kvalita popularizace - šíření třeba i bludů. Vezměme i výuku – žák dělající referát do školy těžko rozliší nekorektní informace. V nejhorším případě si jich učitel/ka ani nevšimne, naopak může žák dostat i horší známku - což by ovšem bylo smutné, pokud by nebyl předem poučen o informačních zdrojích a čeho se při hledání informací vyvarovat (tím nemyslím vůbec se neseznamovat s různými servery). Server ovšem rozhodně není bezcenný – můžeme se tahat o názvy a psaní jmen druhů či chybné morfologické údaje, nicméně na serveru je několik cenností.

1) je dělaný dobrovolnicky - amatérsky, je tudíž přitažlivý i pro amatéry – i ti měli/mají možnost se zapojit do díla, svým stylem (resp. i se srdcem - nejen trpným rodem) sdělit něco ostatním apod.

2) jsou zde zachyceny názory, byly zde i vášnivé diskuse – jakkoli se názory mohly od té doby nějak dále vyvinout, minimálně jsou dodnes vnímatelné jako různé eventuality, které lze mít na mysli, které se v různých strohých vědeckých textech tolik vyskytovat nemusí (nemluvě o politice - ne závislost)

3) server má přívětivou doménu, je dobře řešený technicky (otázka optimalizace pro vyhledávače a využití různých funkcí jako je kalendář apod.), dosud nabízí i různé aktuality a odkazy k informačním zdrojům

4) pokud zde chcete zveřejnit svůj článek, není zde uplatňována cenzura (”tenhle autor psát nemůže, tohodle člověka v článku zmiňovat nejde, to je chybný názor, nejde uvést kontaktní adresy autorů…”) – samozřejmě přeci jen určitou formu a úroveň by odesílané články mít měly (i zkušenější autor nedodá vždy čtivé optimum)

5) články jsou dostupné každému zájemci bez placení či potřeby listovat kdesi v tištěné podobě

Jde o soukromý server, který provozují dva nadšenci, s cílem nikoli se obohacovat, jako spíše zkusit něčím oslovit ostatní (věnování pozornosti návštěvnosti a dnes více reklamy beztak stačí jen na provoz serveru). Obsah článků není odborně recenzován, měl by souviset s osobnostmi jednotlivých autorů. Jako redaktor bych se možná měl o Přírodě vyjadřovat jen lichotivě, myslím ale, že objektivita je cennější - na závěr bych rád popřál serveru další rozvoj!

Posted in Botanopolitan | No Comments »

« Previous Entries Next Entries »