eBotanika.net - botanika na netu

Divoké jahody

Květen 10th, 2009 by Jiří Jakl

Možná jste se setkali se zahradnickými katalogy, kde jsou jahody na obrázcích pnoucí se do nebe a procházející člověk kolem nich by měl mít pomalu strach, aby ho nezabila padající obrovská jahoda. Se slovy “to je divočina” se kdekdo utrhne a nehledíc na cenu kupuje.

Realita na vlastí zahrádce už tak divoká nebývá, přeci jen výběrové rostliny pro reklamní účely většina lidí nevypěstuje a grafickými úpravami jejich fotografií přeci jen reálně třeba červenější jahody k jídlu v míse mít nebudeme.

Jenže člověka většinou nejprve zajímá, co lze vypěstovat, než co lze skutečně vypěstovat u sebe. Beztak všichni ukazují, co lze vypěstovat, než co že se to skutečně vypěstuje na obyčejné zahradě, neřkuli vyroste i bez pěstování (divoké jahody :)

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Zelený populizmus

Duben 24th, 2009 by Jiří Jakl

Nemyslím, že zelený populizmus je ekologický. Na efekt může vypadat snaha vyhlašovat nová chráněná území, chtít prostě více peněz na činnost spojenou s ekologií, nadávat na politiky či úředníky, někde prostě bránit stavbě velkých obchodů (supermarketů). Kolikrát je pak zaměnitelný “levný ekoterorista” s člověkem seriózně sledujícím skutečně ochranu životního prostředí a cenné přírody.

Snem ochranáře bývá zasadit se o vyhlášení chráněného území. Jenže čím více takových území je, tím klesá cennost jednotlivých území a ve všudypřítomném skanzenu ochrany přírody si beztak nakonec nikdo chráněné přírody více neváží - spíše naopak. Jestliže na údržbu chráněných území připadá stále stejný objem finančních prostředků, pak čím větší území je chráněno, tím méně možné péče připadá na jednotku plochy. Jinými slovy podobně v případě zavlažování můžeme řádně zavlažovat určitou plochu, ale při jejím zvětšení mohou mít nakonec méně vláhy i ty nejcennější rostliny - stejné množství vody na větší plochu prostě již stačit nemusí.

Než tedy populizmus, je lepší realizmus. Ochranu nových cenných území vyhlásíte, ochranu méně cenných území zrušíte. Jenže zkuste ochránci přírody vysvětlit, že v zájmu ochrany přírody je zrušit ochranu některých území, získat manévrovací prostor pro vyhlášení ochrany těch území skutečně cenných :) Navíc ochrana území nemusí být zdaleka recept na jeho pozitivní vývoj.

Jednu dobu se říkalo, že cenná chráněná území mají být bez vlivu člověka. Místo potřebného managementu (nahrazujícího původní velké býložravce) ta území mohou zarůst, zmizet z nich chráněné druhy a stejně je vliv člověka patrný alespoň ve složení dešťů. Přímo ochranářská péče může přinést zase snad až efekt nepřirozeně vysoké koncentrace vzácných druhů na konkrétních lokalitách - na vzácné druhy je při údržbě lokalit brán zřetel, jejich populace podporovány. Je i otázkou, kolikrát může nakonec přirozená sukcese přinést i cennější společenstvo než jaké je s důrazem na ochranu přírody budováno člověkem - souvisí to s ekologií obnovy.

Jestliže se daří vyhlašovat a chránit nejcennější území, jak je nakonec možné objevit další území, které za ochranu stojí - může dokonce nejen “taky stát za ochranu”, ale dokonce hodnotou předčit území již chráněná. Jak již bylo výše naznačeno, “vyhlášená ochrana” mohla také škodit při jejím nesprávném managementu, naopak cennější lokality bez jejich ochrany mohly i nově vzniknout.

Kdo má o chráněných územích rozhodovat, kdo by se ale také rád nevyhnul škodlivému zelenému populizmu. Napadl mě “výměníkový princip“. Můžeme vyjít z požadavku, aby zájemce o vyhlášení chráněného území uvedl srovnání, proti kterému již chráněnému území má být nové území cennější. Kromě uvedení přítomnosti chráněných druhů a dojmu z cennosti rázu by tak bylo možno mít i předpoklad, že kdo o novou ochranu usiluje, něco již ví o hodnotě i jiných území, dokáže srovnávat. Jde o cíl zvýšit kvalitu chráněných území a nedegradovat hodnotu území již chráněných. V praxi to ale znamená i rušit ochranu již vyhlášených území.

Snad pro doplnění bych i řekl, že cílem ochrany přírody by měla být její maximální jednoduchost a srozumitelnost. Tak než různě pohlížet na potřebu ochrany a přicházet s novými kategoriemi (české, evropské…) je žádoucí maximální zjednodušení instruující ty, kteří se jím mají řídit. Plození nových kategorií ochrany by nemělo být “pracovní činností” lidí chránících přírodu prostřednictvím popisování papírů. V zásadě občan potřebuje vědět, který druh nemá trhat, kde nemá chodit mimo značené cesty, kde nelze přicházet se stavebními záměry, stát má vědět kde se jak má o území starat a případnou péči dotovat.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

O českých květinách

Duben 11th, 2009 by Jiří Jakl

Tu chcete koupit květinu. Nabízí se logický předpoklad, že koupíte českou květinu (v českém obchodě z českého zahradnictví), která dokáže provonět byt a těžko představuje nějaké zdravotní riziko. Chyba lávky, viz Ekolist.cz.

Květin se sice kupuje velké množství, možná zdravější by byly květiny umělohmotné, navoněné alespoň přírodními silicemi. Nač české květiny, když ty dovezené kamionem alespoň opodstatní potřebu investic do silniční sítě a vyjdou “levněji”.

Za chvíli též pokvetou šeříky. To by mne zajímalo, kde je pražané natrhali, když vítali sovětskou armádu.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Zahrádkáři

Duben 1st, 2009 by Jiří Jakl

Tak třeba za 15 korun lze každé úterý v pražské Benátské navštívit zahrádkářské přednášky (což je na půdě přírodovědy poněkud zvláštní úkaz), podiskutovat k aktuálním tématům. Obecně častější je vyšší věk zahrádkářů (na maloměstě mohou být jako mladíci označováni lidé pod šedesát), presentace staví na komentářích fotografií a posílání ukázkového materiálu, je tu celkem pohodová atmosféra.

Obecně mladé lidi dnes netáhnou zahrádkářské schůze, tím spíše nějaké svazové funkce (nezřídka se může stát, že předsednická funkce kdekteré místní organizace může být nakonec doslova “doživotní”) či trávení času v prapodivných zahrádkářských koloniích. Ve své době plnil zahrádkářský svaz funkci, že se tu dalo přes někoho ledacos obstarat, zjistit, vyměnit, pochlubit se, či alespoň moštovat.

Zahrádkáři dnes snad získali nálepku, že jejich vedení udržuje členy v dokonalém systému “zaměstnávání” (stříkání a hubení všeho možného, poslouchání sekaček, hrabání a řezání - viz pohádka “Žili byli tři zahradníci : Trávostřih Sprejomilný + Rýčokop Granulák + Stromokaz Pižlošmik …a jestli ještě nezemřeli, tak bojují s přírodou dodnes.”). Doba je dnes poněkud více individualistická, informace se dozvídáme nejen z receptáře “se sousedovic Toníčkem”. Trávit volno zahrádkařením, nebo někam vyrazit na dovolenou a třeba jablka si prostě koupit v supermarketu? A kdo se může pochlubit šlechtěním či alespoň pěstováním odrůdy s českým názvem?

Ze své zkušenosti musím říci, že zahrádkáři dnes docela slyší na ochranu přírody, zaujme je například problematika živých zahrad či invazí. Květiny obecně rozdávají radost a zahrádkářské výstavy dokáží oslovit i širší veřejnost či mladé lidi (jen ty výstavy připravit). Nechcete stříkaná jablka ze supermarketu - bavit se lze pěstováním třeba jabloně místo jehličnanu prostého podrostu a budky pro zpěvné ptáky. Pro malé zahrádkáře se nabízí zahrádkářské soutěžení. Nezajímají vás schůze, ale chcete tipy do zahrady? Jsou tu i přímo veletrhy s odbornými a firemními presentacemi (pár tipů níže). Za atraktivní cenu se též nabízí atraktivní časopis Zahrádkář i s dárky. Zahrada též nabízí pořádné rozcvičení a protažení svalů.

Pár tipů na akce:

Zahradkaři.cz - výstavy a zájezdy
Skalničky.cz - výstavy
Ekozahrady.cz - kurzy a akce
Hortiflora.cz - výstavy, veletrhy, semináře

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Evropské společenství

Březen 20th, 2009 by Jiří Jakl

V Česku se praktikují ponejvíce mezinárodní spolupráce česko-slovenské, méně česko-německé či česko-rakouské a o česko-polských (západoslovanských) nemluvě. Evropa dnes představuje volný prostor bez hranic, informačně spojený přes internet. A tu se na letošním Valném shromáždění ČBS zrodila myšlenka vzniku evropského společenství botanických vědeckých společností. Které eurospolečnosti a eurospolečenství spojená s rostlinami v Evropě dosud máme:

Planta Europa (ochrana rostlin)
Federation of European Societies of Plant Biology (fyziologie)

Jestliže ČBS byla založena roku 1912, blíží se její stoleté narozeniny. Evropská myšlenka ze srdce Evropy může tyto narozeniny využít, dost možná se dočkáme velké konference, kde bude otevřen prostor pro konkrétní spolupráci. Konkrétní společnosti by o sobě měly minimálně vědět, moci komunikovat skrze společný internetový portál, organizovat více společných akcí, společně žádat Evropskou unii o podporu ve formě nadnárodních velkých grantů (což může být výrazný obrat, neb přeci jen je rozdíl když o podporu žádají Češi, či když o podporu žádají Češi s eurograntově zkušenějšími lidmi ze západu, jejichž rodným jazykem je úřední jazyk EU).

Snad se myšlenka nezvrhne v nějaký centralistický moloch - ostatně zapojit se do společenství neznamená nechat se někým řídit (na což máme jako národ poněkud patent).

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Exotika

Březen 10th, 2009 by Jiří Jakl

Každý může mít zahradu jakou chce. Lze mít zájem o poletující motýly, zpívající ptactvo či dupající ježky, exotické domácí mazlíčky a výsadby, stejně tak třeba o vycpaniny a obrázky zvířat, umělohmotný trávník či bezúdržbový beton natřený zelenou barvou.

Zajímavé je postavení exotů a přímo pěstovaných rostlin. “Za socializmu” umožňovaly snazší plnění finančních plánů, v dnešní době mohou být exoty zákazníky více oceňovány a být předmětem vyšších obratů a tržeb. Namítnout lze, že finančně dražší dnes mohou být i např. původní krajové odrůdy ovocných dřevin, o které je též v současnosti poptávka u zákazníků a mohou (bylo by lépe?) být předmětem vysokých tržeb, předmětem odborného poradenství ap. Je také otázkou, zda nastupující krize a s ní spojené finanční možnosti lidí se zahradami sníží kvalitu zahrad, či spíše díky eliminaci hnojení, postřiků a sekání přírodě blízké zahrady nepřinesou více pohody a třeba i mnohdy pohřešovaných živáčků.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Výzkum a ochrana přírody

Březen 4th, 2009 by Jiří Jakl

Výzkum ano, chceme být uznávanými vědci. A na co to děláte? Pomůže to chránit přírodu, lidi to zajímá a hlavně to platí. Jenže u této odpovědi si lze klást další otázku, jak pomůže přírodě průzkum chlupů či počítání chromozomů, změření obsahu DNA v nějaké rostlině? Přirovnal bych to, asi jako když na louku dovezete trubu, která pak ve spojení s dalšími a zakopaná poslouží třeba k plánovaným transportům ropy – i když dovezete nejprve jen jednu trubu, nezbývá v její funkci v budoucnu alespoň věřit. Podobně i v botanice „nejde o trubu, ale o potrubí“. Změřit nutno jednu rostlinu, srovnáváním s dalšími lze hovořit o celých populacích, jejich variabilitě, změnách, až potřebách (řešeních).

Jenže kolikrát si člověk řekne, když cílem výzkumu není přímo ochrana přírody, ale jen jakési poznání, jaký to má smysl. Snad by se mělo něco nezaujatě poznat, udělat závěry, z poznání stanovit opatření a cíle (nikoli naopak). U ochrany přírody mohou být dva cíle:

1) biodiverzita (vyžaduje např. „pěstební zásahy“ pro zachování ohrožených druhů a likvidaci druhů invazních)
2) přirozené procesy (ruce pryč od zásahů do přírody, jakkoli do přírody zasahují i změny samotného prostředí vyvolané člověkem – imise, kyselé a dusíkaté deště, změny podnebí a vodního režimu)

U mnohých badatelů zaměřených jen na poznání bez environmentální myšlenky bych řekl, že se ochranou přírody jen zaštiťují a skoro chybí jiný než poznávací vztah (strohá taxonomie, biosystematika). Skoro by to mohlo hraničit s děláním něčeho, u čeho se určité efekty zmiňují, ale necílí se, nakonec těžko hodnotit smysl a možno dělat i nesmysly (jak ostatně i smysluplné činnosti může vnímat veřejnost). Má se, či vůbec dá dělat základní výzkum v kontaktu s přírodou (odchodem z kanceláře) bez cíle ji chránit?

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Výzva na připomínky KRNAP

Únor 17th, 2009 by Jiří Jakl

přeposílám…

Dovolujeme si Vás upozornit na právě probíhající proces certifikace lesů systémem FSC (Forest Stewardship Council) na území Krkonošského národního parku a jeho ochranného pásma. Při certifikaci FSC jsou posuzovány ekologické, sociální a ekonomické aspekty lesního hospodaření podle požadavků SmartWoodu / FSC.
Nedílnou a nadmíru důležitou součástí procesu certifikace je získání názorů a připomínek k hospodaření v lesích od různých zájmových skupin. Prosíme o Vaše připomínky před auditem, během něj nejpozději do 24.3. 2009. V případe zájmu o osobní kontakt, organizujeme setkání se zájmovými skupinami, které se uskuteční dne 24.3. 2009 o 8:00 v budově Správy Krkonošského národního parku - Dobrovského 3, Vrchlabí.
Informace o certifikaci lesního hospodaření i o programu SmartWood a postupu certifikace lesních majetků systémem FSC můžete nalézt na internetových stránkách www.nepcon.net, nebo přímo kontaktujte Juraje Tužinského (Slovensko tel: 00421 907 696 091 či e-mail: jt@nepcon.net). Základní informace o systému FSC můžete nalézt na www.fsc.org a v češtině také na www.czechfsc.cz.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Co s bukem 2

Únor 6th, 2009 by Jiří Jakl

Důvěřuj, prověřuj. Jak dopadla zběžná prověrka bukové informace v předchozím příspěvku?

Dotaz: “Mám zájem podpořit spotřebu bukového dřeva, které je proti smrkovému “ekologičtější”. Otázkou ovšem zůstává, kolik musím připlatit, zda tím získám jako uživatel i nějaké praktické výhody, případně např. pokud budu chtít okenice z bukového dřeva, zda je vůbec možné něco takového chtít - ve venkovním prostředí buk údajně “křenčí” a dělat z něj třeba okna je snad vyložený hazard.”

Alternativní odpověď: “Hezký den, žádné výhody, žádné okna. Lze - nábytek, schody a topit s ním.”

Doplnění: bukové dřevo, dřevěná eurookna (smrk, dub), Dřevo 2009

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Volba dřeva

Únor 3rd, 2009 by Jiří Jakl

Tu se zapovídáte se spolužákem ze základní školy - truhlářem. Kolikrát jeden prostý rozhovor dá více než kupa komerčních článků fungujících jako prostá reklama, nemluvě o článcích vědeckých obvykle necílených pro změnu na praktická doporučení. Jistě, informace jsou různě spolehlivé, ale proč nenabídnout summary rozhovoru.

Výhody dřeva: Dřevo vydrží v užívání paradoxně kolikrát déle než “nesmrtelné” plastové výlisky - vzpomeňme např. plastové zahradní židle, na kterých se člověk kolikrát div nezchromí při jejich praskání. Na kupování levných věcí je myslím kolikrát bohatý jen málokdo - samozřejmě i ty věci “levnější” (ze dřeva) vyžadují svoji péči. Místo vydělávání na obměnu např. praskajících plastových židlí se kolikrát musí židle dřevěné prostě přetřít jednou za dva roky lazurou. Jako přírodní materiál dřevo na člověka přirozeně působí estetičtěji - dalo by se říci, že je i zdravější (pokud pak nejde zrovna o dřevotřísku, ani se z něho neuvolňují žádné chemické škodliviny).

Druhy dřeva: Jaké dřevo má truhlář nejraději, doporučuje? U nás nejkvalitnější je dub - je drahý, je ale pevný, trvanlivý, vypadá hezky - okna, dveře, věšáky… Z exotických dřev truhláři voní např. cedr, na druhou stranu smůla v dřevu borovice také voní hezky.

Co s bukem: Jestliže ekologové např. v určitých polohách doporučují vyměnit smrkové monokultury za porosty s větší příměsí buku (návrat k přirozeným bučinám), obvykle hledí na ekologickou a sociologickou funkci lesa, méně řeší ekonomiku. Výhodou buku je, že se z něho dá udělat pomalu všechno. Buk má dřevo kvalitní, je s ním ovšem více práce (což z pohledu sociální politiky jistě není přímo negativum), zvláště např. na okna je s ním údajně hodně řezání (nepotvrzeno - buk se hodí na nábytek, schody a do kamen, na okna se nehodí, neb ve venkovním prostředí “křenčí”, více -zde-). Proti dubu má tu výhodu, že nečerná z vody, lépe se pak hodí třeba na kuchyňská prkénka (tu bych podotkl, že v žaludku lze snad preferovat z prkének dřevěné piliny s bakteriemi než umělou hmotu třeba i zcela bez bakterií). Bukové dřevo (odpad) se též hodí na výrobu dřevoplynu.
Je také otázka, zda hmotnost vyprodukované a využitelné biohmoty nakonec nevychází výhodněji pro buk ve srovnání i např. se smrkem. Kdybychom přičetli společenskou a ekologickou hodnotu do celkové hodnoty vytvářené tím kterým druhem lesa, dost možná by různé lesy začaly vypadat poněkud méně jehličnatě.

Výrobky “in”: Kolébky, schodiště, kuchyně… Je zajímavé, že vzdělanější lidé poněkud častěji doplňují své domácnosti či chaty restaurovaným starým nábytkem (zvláštním způsobem uklidňuje). Stranou v době ekonomické krize nemusí být ani lokální veřejné zakázky (než čekat na “neviditelnou ruku trhu”) - lavičky, dětské koutky, budky…. Nelze opomenout populární “levnou” dřevotřísku - není odolná a zvláště se nehodí pro výrobky, se kterými si hrají děti. Vyznavačům dřeva lze doporučit pořádné voňavé sruby ze dřeva.

Nedostatek dřeva: Dřevo v poslední době ustupuje plastům, někdy se líčí jeho nedostatek (což psychologicky jistě poněkud snižuje poptávku po dřevě), více se zalesňuje a více dřeva tudíž logicky musí i dorůstat. Na druhou stranu může růst poptávka po dřevu jako po levném palivu, může být módní vlna poptávky po dřevu jako staletími osvědčeném materiálu (dokonce i ekologickém, pakliže se neprodukuje ryze “plantážnicky”). Dřevo má myslím ekonomický potenciál, mělo by myslím být více doporučováno, větší poptávka by mohla být po dřevu bukovém.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Hezky voňavá

Leden 26th, 2009 by Jiří Jakl

Není to kytka, když nevoní… Jistí v herbářích, laborkách a zájemci o kytky neopylované hmyzem by jistě nesouhlasili, leč jaký význam přikládáš vůni a jaká se Ti líbí? Docela zajímavá mi přijde aromaterapie, nejradši ale rovnou v přírodě čichám k lípě a šeříku.

Zajímavá odpověď: „To máš pravdu, kytky mám ráda, i když jim nerozumím tak jako ty. A který se mi nejvíc líběj, to je těžký. Každá je svým způsobem pěkná. Mluvím teď spíš o kytkách v květináči – je fakt, že je hezké kytku dostat, ale až tak to nevyhledávám – je mi jich vždy líto, zvlášť nesvá jsem když dostanu kytku, kterou nemám možnost okamžitě ořezat a postavit do vody, to mi přijde jako strašný mučení, pak s tou chudinkou sedět třeba hodinu ve vytopený místnosti a mačkat se s ní v MHD. Takže přednost dávám těm v květináči, jednu dobu jsem měla hodně ráda africký fialky, teď spíš orchideje.
A co se týče vůní, tak ty jsou pro mě také hodně důležité, ale jakou mám nejradši? Jestli medovou vůni lípy, omamnou jasmínu a šeříku, sladkou violek, kořenitou levandule, prohřátou mateřídoušky, jemnou hyacintu, originální mimózy nebo těžkou kostelní vůni lilií – těžko říct.“

A závěr – snad dobře, když voní, hlavně ať je v květináči. Vydrží a „květinka“ s květinkou nebude nesvá. A dost možná toto zamyšlení povede k novému trendu darování květin v květináčích…

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Volání do lesa

Leden 25th, 2009 by Jiří Jakl

A máme tu Prohlášení ČBS k biologickým a ekologickým
aspektům hospodaření v českých lesích
. Směřuje k ochraně biodiverzity a přírodních procesů v lesích, na což je nakonec i současná společenská poptávka a k této ochraně lze směřovat i státní lesnictví (v ČR dominantní, bezproblémově uspokojující současnou poptávku po dřevě a bezplatně poskytující i další funkce).

Závěry ve zmíněném prohlášení vyplynuly z konference pořádané loni 29.–30. listopadu. Se svým kritickým příspěvkem zde vystoupil i prof. Fanta. Odkaz na nahrávku s jeho uvědoměním a uvědoměním ČBS jsem mailem poslal sotva desítce lidí, dnes si říkám, proč to neodkázat. Jestliže se na konferenci nakonec nedostal stínový ministr Petržílek, alespoň mezi on-line diváky byl.

S prof. Fantou bylo zajímavé i posedět a popovídat (diskuse nebývá na škodu). Je i pochopitelné, že ledacos se lehce kritizuje, různé skutečnosti se mění (a nezřídka i k lepšímu).

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Konferenční avízo ze Suchdola

Leden 16th, 2009 by Jiří Jakl

Dvě velké mezinárodní konference budeme mít v roce 2009 v Suchdole (ČZU v Praze):

konf. lesnické fakulty (16.-18. dubna) :: konf. environmentální fakulty (1.-5. září)

Pro doplnění avízo též na lesnickou konferenci mladých vědců viz COYOUS (24. března) a enviromentální Kostelecké inspirování (27.-28. listopadu, v Kostelci n. Č.l.).

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Užijeme si krize?

Leden 11th, 2009 by Jiří Jakl

V době krize se méně kupuje, proto se též méně vyrábí a nabízí méně služeb. Je jen otázkou, jestli nás čeká období, kdy budeme trávit méně času v práci a v zásadě tak nikdo ani o práci přijít nemusí (jen zakázky budou menší a nebudeme si toho tolik moci koupit), nebo jestli vzniknou dvě skupiny lidí - zaměstnaných v sebemizernější práci (a klínem “na ďábla” přinášejícím modernější technologie) a na druhé straně “líných a hloupých” lidí “ve zbytečné sociální síti” (pokud dnes o nějaké síti vůbec lze hovořit), totalitě (”tohle musíš, jestli si chceš vydělat…”), stresu, pokušení k nekalé činnosti a životu v nehygienických podmínkách (o možnosti platit členské příspěvky např. kvůli odběru botanických časopisů nemluvě).

Snad pochopitelně bližší je mi řešení podobné roku 1918 (viz Novinky), trend modernizace, konkurenceschopnosti a sociálních jistot. Krize též může být jen obdobím, kdy budeme trávit méně času v práci a moci si více užívat třeba vycházek do přírody, pěstění vlastních zahrádek a trávení více času s rodinou (na to menší výdělky vždycky stačí). Jenže tak to asi poněkud nebude…. (začalo se propouštět, volby v nedohlednu).

Posted in Botanopolitan | No Comments »

« Previous Entries Next Entries »