eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Volba dřeva

Volba dřeva

Únor 3rd, 2009 by Jiří Jakl

Tu se zapovídáte se spolužákem ze základní školy - truhlářem. Kolikrát jeden prostý rozhovor dá více než kupa komerčních článků fungujících jako prostá reklama, nemluvě o článcích vědeckých obvykle necílených pro změnu na praktická doporučení. Jistě, informace jsou různě spolehlivé, ale proč nenabídnout summary rozhovoru.

Výhody dřeva: Dřevo vydrží v užívání paradoxně kolikrát déle než “nesmrtelné” plastové výlisky - vzpomeňme např. plastové zahradní židle, na kterých se člověk kolikrát div nezchromí při jejich praskání. Na kupování levných věcí je myslím kolikrát bohatý jen málokdo - samozřejmě i ty věci “levnější” (ze dřeva) vyžadují svoji péči. Místo vydělávání na obměnu např. praskajících plastových židlí se kolikrát musí židle dřevěné prostě přetřít jednou za dva roky lazurou. Jako přírodní materiál dřevo na člověka přirozeně působí estetičtěji - dalo by se říci, že je i zdravější (pokud pak nejde zrovna o dřevotřísku, ani se z něho neuvolňují žádné chemické škodliviny).

Druhy dřeva: Jaké dřevo má truhlář nejraději, doporučuje? U nás nejkvalitnější je dub - je drahý, je ale pevný, trvanlivý, vypadá hezky - okna, dveře, věšáky… Z exotických dřev truhláři voní např. cedr, na druhou stranu smůla v dřevu borovice také voní hezky.

Co s bukem: Jestliže ekologové např. v určitých polohách doporučují vyměnit smrkové monokultury za porosty s větší příměsí buku (návrat k přirozeným bučinám), obvykle hledí na ekologickou a sociologickou funkci lesa, méně řeší ekonomiku. Výhodou buku je, že se z něho dá udělat pomalu všechno. Buk má dřevo kvalitní, je s ním ovšem více práce (což z pohledu sociální politiky jistě není přímo negativum), zvláště např. na okna je s ním údajně hodně řezání (nepotvrzeno - buk se hodí na nábytek, schody a do kamen, na okna se nehodí, neb ve venkovním prostředí “křenčí”, více -zde-). Proti dubu má tu výhodu, že nečerná z vody, lépe se pak hodí třeba na kuchyňská prkénka (tu bych podotkl, že v žaludku lze snad preferovat z prkének dřevěné piliny s bakteriemi než umělou hmotu třeba i zcela bez bakterií). Bukové dřevo (odpad) se též hodí na výrobu dřevoplynu.
Je také otázka, zda hmotnost vyprodukované a využitelné biohmoty nakonec nevychází výhodněji pro buk ve srovnání i např. se smrkem. Kdybychom přičetli společenskou a ekologickou hodnotu do celkové hodnoty vytvářené tím kterým druhem lesa, dost možná by různé lesy začaly vypadat poněkud méně jehličnatě.

Výrobky “in”: Kolébky, schodiště, kuchyně… Je zajímavé, že vzdělanější lidé poněkud častěji doplňují své domácnosti či chaty restaurovaným starým nábytkem (zvláštním způsobem uklidňuje). Stranou v době ekonomické krize nemusí být ani lokální veřejné zakázky (než čekat na “neviditelnou ruku trhu”) - lavičky, dětské koutky, budky…. Nelze opomenout populární “levnou” dřevotřísku - není odolná a zvláště se nehodí pro výrobky, se kterými si hrají děti. Vyznavačům dřeva lze doporučit pořádné voňavé sruby ze dřeva.

Nedostatek dřeva: Dřevo v poslední době ustupuje plastům, někdy se líčí jeho nedostatek (což psychologicky jistě poněkud snižuje poptávku po dřevě), více se zalesňuje a více dřeva tudíž logicky musí i dorůstat. Na druhou stranu může růst poptávka po dřevu jako po levném palivu, může být módní vlna poptávky po dřevu jako staletími osvědčeném materiálu (dokonce i ekologickém, pakliže se neprodukuje ryze “plantážnicky”). Dřevo má myslím ekonomický potenciál, mělo by myslím být více doporučováno, větší poptávka by mohla být po dřevu bukovém.

Posted in Botanopolitan |

Leave a Comment

Please note: Comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.