eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Výuka botaniky

Výuka botaniky

Červen 3rd, 2007 by Jiří Jakl

botanika je radost

Mnozí studenti botaniku označují za zbytečnou. Třeba již i studenti na středních školách (ryze přírodovědně nezaměřených) se dnes více začínají ptát, proč se mají učit např. o pohybech rostlin, nějakých pletivech či obyčejných kytkách, co jim to přinese do života (zvláště když po písemce či zkoušce dochází k rychlému zapomínání), jak to souvisí s odborným růstem a jejich kvalifikací, možností uplatnění takových znalostí na trhu práce, přínosu takových znalostí ve vlastní praxi… V tržním konkurenčním prostředí, vyžadujícím navíc určité osobní investice do vzdělání (časové, ušlý zisk plynoucí z “nezaměstnání”, zvýšené náklady na dopravu či učební pomůcky), je kladení těchto otázek logické. Navíc výuka je spojena i s nepříjemným zkoušením, mnohdy i s nezáživným výkladem některých učitelů (samotný popis “jak která kytka vypadá a kde roste” líčený než géniem jen pouhým encyklopedikem schopným jen něco si zapamatovat a maximálně popsat než vymyslet), takže sama botanika je nakonec spojena s nepříjemnými zážitky (až psychickým násilím působeným množstvím obyčejného encyklopedického biflování), zanevíráním na botaniku i zbytečnými traumaty z kytek a jejich někdy až doživotním nesnášením.

Nejparadoxnější je, že otázku proč se botaniku má někdo učit ve skutečnosti mnohdy uspokojivě nedokáží zodpovědět ani sami učitelé (někdy kvůli předsudkům vlastního uplatnění). Slyšet lze i odpovědi, prostě jen že oni se to také učili, je to v osnovách (kdo a proč to do osnov zařadil je otázkou), obor to dále vyžaduje či patří to ke “všeobecnému přehledu” garantovanému i školou (jež si student sám vybírá a strukturu studia mnohdy už i sám volí). Již samotné studentovo položení dotazu “Proč…?” mnohdy naráží na bariéry nebo i učitelovo odmítnutí odpovědi (se slovy třeba i že “je to přeci jasné a nemá cenu o tom ani diskutovat”). Druhým extrémem mohou být zase “pomatenci” na botaniku a její krásu nejen upozorňující, ale přímo spíše ji svým otravováním až vnucující (ovšem také bez vysvětlení “proč”, mnohdy může stačit i jako důvod, že na to prostě mají grant a botanika je samotné zajímá). Optimum je asi někde mezi extrémy - prohlubování zájmu o botaniku (s chutí se učí lépe a čím více lidí s alespoň nějakým “mimohospodským” zájmem, tím lépe), cvičení paměti, naučení se základních druhů a zvládnutí metodiky (determinace a pojmenování).

Obecně je známo, že pokud neznáme důvod či smysl nějaké činnosti, jen těžko lze docílit kvalitních výsledků této činnosti - stejně je to s učením. Po absolvování zkoušky z botaniky si bohužel asi jen málokdo řekne “ty kytky jsou přeci tak krásné”. Na druhou stranu, když už někdo jménem kytky nakonec zná (byť se profesionálně nakonec věnuje odpadům či zoologii), je příjemný pocit kolem nich alespoň poučeně chodit, dokázat k nim něco říci, či si něco z literatury ověřit, využít či ukázat někomu dalšímu, přemýšlet o nich a zejména využívat metodiku osvojenou v rámci studia (spíš než se např. naučit tisíce kytek je mnohdy vhodnější prostě ovládat metodu poznávání a naučit se jen kytky nejdůležitější pro běžnou praxi). Je nepochybné, že pro vytváření mnohých závěrů v praxi je třeba vycházet z primárních dat, která bez znalosti rostlin pořídit prostě nelze.

Sám ale myslím, že jen umět pojmenovávat kytky nebo je měřit a dělat závěry o rozšíření a variabilitě ještě neznamená jim rozumět. Hodně tajů má myslím například opylování, opylovači, květní biologie a biologie pylu jako taková, které ovšem mnohdy bývají pro botaniky jen takovou “černou skříňkou” (a to dobře zabalenou do koncepčních balíků institucí, kdy navíc koncepce jednak nejsou nikde konkretizovány, veřejně presentovány a zdůvodňovány, jednak je na ně “při lámání chleba” dodatečně odkazováno a v důsledku i vedoucími rozhodováno “co je to věda a čím se zabývá botanika” s následnou likvidací zájemce o danou “černou skříňku”). I výuka by proto měla být hodně mezioborově provázaná a nehledět při tom jen na “tradiční” umělé hranice oboru (poznání má myslím spíše charakter sítě /a to prostorové, podobně jako je síť neuronová v mozku/ než pouhých úzkých linií, přitom poznání je deklarovaným cílem vědeckých institucí).

Výuka botaniky má také k něčemu směřovat - např. botanika přírodovědná či environmentální k tomu, aby si studenti uvědomili vzácnost (a z čeho pramení) některých kytek proti druhým rostoucím běžně, ale ovšem zase jen na určitých stanovištích (proč… - odpověď mnohdy vyučovaná doplňující fyziologie či ekologie také přímo nenabízí a běžnou laickou otázku pak kupodivu nelze snadno zodpovědět ani bezprostředně po absolvování studia). Když se ale zamyslíme např. proč má úředník znát běžné druhy kytek (s jejichž jmény se nakonec v zaměstnání ani nepotýká), přichází rozpaky. Dle názorů ochránců přírody (kdy ochranou přírody se v souvislosti s botanikou také často operuje) by náplní botaniky měla být ochrana přírody, tj. prakticky se učit a něco vědět např. o invazních rostlinách a jejich likvidaci či naopak záchraných programech na ohrožené rostliny.

Zpravidla je během studia pomíjena popularizace vědy, jako kdyby ani nešlo o vědu nebo šlo o něco triviálního, co dobře dokáže každý specializovaný vědec (”supervědec”), k čemu snadno dospěje i pokročilý laik (resp. obyčejní “žurnalisté”), co musí mít komerční charakter a nebo na co je mnohdy pro nevelký zájem i rezignováno, že se to udělá samo nebo to vlastně ani není potřeba a nejsou za to ani peníze na přežití (přinejmenším nerentabilní časová investice). Důsledky jsou takové, že popularizace dělaná “supervědci” je nesrozumitelná (i když získávají třeba i ceny za popularizaci, k čemuž u “nevědců” zpravidla nedochází), popularizace od laiků bývá se závažnými chybami, popularizace je prosycena reklamou či jinak provázána s nějakým prodejem, mezi lidem se místo vědy mnohdy šíří až přeludy, nesmysly a pověry. Do oboru posléze bez fungující popularizace ani nepřichází lidé se zájmem o obor, spíše jen se zájmem “o zaměstnání”.

Výuka více popularizačně zaměřená by dle mého názoru měla vést i k snazšímu uchopení nástrojů oboru. Kupříkladu mnemotechnika s vědou nemá až tak moc společného, přitom si díky ní studenti obvykle lépe zapamatují vědecká jména a podobu některých důležitých znaků rostlin. Lze při tom mluvit česky a zároveň při výkladu zažít i odbornou terminologii. Namísto toho samotné přiřazení jména k nějaké kytce a konstatování “listy na rubu na žilkách odstále chlupaté, okraj čepele pilovitý” žádné velké dobrodružství nepřináší. Pohyby tyčinek a sledování opylovačů zase ale ano, podobně uvedení nějaké zajímavosti spojené s nějakým člověkem či událostí - spíše to asi dané rostliny přiblíží a s konkrétním úkazem asociuje. Pokud je ale popularizace pomíjena na školách, nelze se divit jejímu pomíjení a nekvalitě ani v běžné praxi a životě a z toho plynoucích důsledků.

Každopádně škol a kvalifikovaných botaniků přibývá, možnosti jejich zaměstnání v procesu “efektivizace státu” ubývá (defakto jde o uplatnění ve státní správě, výzkumu, vzdělávání a neziskovém sektoru, minimálně i v komerci). Je otázkou, zda s počtem “kvalifikovaných” nesouvisí i ztráta jejich průměrné kvality i kvality těch nejlepších. Na jednu stranu mohou učitelé “talentovaným” věnovat méně času, méněschopní jedinci demotivovat ostatní v cestě k vyšším výkonům a může být i větší problém přístupu ke špičkové technice, literatuře apod. (pokud se jí nekoupí více pro více zájemců).
Na druhou stranu zase s kvantitou může pozitivně souviset efektivita - pro více lidí lze pořídit nějaký špičkový přístroj, který by se pro jediného zájemce pořídit nemohl. Je také otázkou, do jaké míry je investice do zaměření, které nakonec často absolvent nebude vykonávat (byť se alespoň díky exaktnímu přístupu experimentálního ověřování různých hypotéz “naučí myslet”, což mnohým vedoucím v zaměstnání paradoxně může i vadit), efektivní investicí státu do vzdělání společnosti (ev. i jaké vzdělání by mělo být doporučováno a prioritně podporováno - tisíce vědců x techniků x ekonomů x psychologů x lékařů…).

Posted in Botanopolitan |

10 Responses

  1. ray ban black friday Says:

    ray ban black friday…

    What about putting some work into not creating it so difficult for employers to hire extra people today and give them superior overall health insurance….

  2. モンクレール ダウン レディース Says:

    モンクレール ダウン レディース…

    これは、11月(木曜日)に向けて保持することができる…

  3. Off Nike Free 2012 Official Free shipping Says:

    Off Nike Free 2012 Official Free shipping…

    I am really keen of reading eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Výuka botaniky on the topic of developing new web site, or even concerning Search engine optimization….

  4. コーチ公式アウトレット Says:

    コーチ公式アウトレット…

    My grand father constantly used to watch YouTube humorous video lessons, hehehehehe, since he wants to be cheerful always eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Výuka botaniky ….

  5. バーバリー アウトレット Says:

    バーバリー アウトレット…

    私は内事実午前このウェブページ 幸せ 一目読み取るするためにどの%記事を**** この データを。…

  6. コーチ 公式 アウトレット Says:

    コーチ 公式 アウトレット…

    こんにちは、すべて eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Výuka botaniky が完全起こっているこことofcourseの一人一人が事実、その本当に ファイン、書き込みついていく。…

  7. Knockoff Oakley Sunglasses Says:

    Knockoff Oakley Sunglasses…

    eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Výuka botaniky Stunning quest there. What occurred after? Good luck!…

  8. ヘッドホンビーツ Says:

    ヘッドホンビーツ…

    こんにちは、その素敵 段落 eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Výuka botaniky 約の、我々はすべて知っている理解メディアを認識することである データの幻想的なソース事実。…

  9. nike taiwan Says:

    nike taiwan…

    job for bringing something new to the internet!…

  10. Fake Ray Ban Wayfarers Says:

    Fake Ray Ban Wayfarers…

    Excellent read, I just passed this onto a colleague who was doing a little research on that. And he actually bought me lunch as I found it for him smile So let me rephrase that: Thank you for lunch!…

Leave a Comment

Please note: Comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.