eBotanika.net - botanika na netu

Není to kytka, když nevoní… Jistí v herbářích, laborkách a zájemci o kytky neopylované hmyzem by jistě nesouhlasili, leč jaký význam přikládáš vůni a jaká se Ti líbí? Docela zajímavá mi přijde aromaterapie, nejradši ale rovnou v přírodě čichám k lípě a šeříku.

Zajímavá odpověď: „To máš pravdu, kytky mám ráda, i když jim nerozumím tak jako ty. A který se mi nejvíc líběj, to je těžký. Každá je svým způsobem pěkná. Mluvím teď spíš o kytkách v květináči – je fakt, že je hezké kytku dostat, ale až tak to nevyhledávám – je mi jich vždy líto, zvlášť nesvá jsem když dostanu kytku, kterou nemám možnost okamžitě ořezat a postavit do vody, to mi přijde jako strašný mučení, pak s tou chudinkou sedět třeba hodinu ve vytopený místnosti a mačkat se s ní v MHD. Takže přednost dávám těm v květináči, jednu dobu jsem měla hodně ráda africký fialky, teď spíš orchideje.
A co se týče vůní, tak ty jsou pro mě také hodně důležité, ale jakou mám nejradši? Jestli medovou vůni lípy, omamnou jasmínu a šeříku, sladkou violek, kořenitou levandule, prohřátou mateřídoušky, jemnou hyacintu, originální mimózy nebo těžkou kostelní vůni lilií – těžko říct.“

A závěr – snad dobře, když voní, hlavně ať je v květináči. Vydrží a „květinka“ s květinkou nebude nesvá. A dost možná toto zamyšlení povede k novému trendu darování květin v květináčích…