eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Posedlost původností

Posedlost původností

Duben 17th, 2008 by Jiří Jakl

Když pomineme převoz domácích mazlíčků na vodítku nebo pěstování rostlin jako obilí (vyžadujících dodatkovou energii od člověka k přežití), je s převozem živých rostlin a živočichů spojena řada problémů. Převézt a vysadit semínka, nasadit několik jedinců živočichů - je to jednoduché a o to hůře to může dopadnout, když to udělá někdo s povrchním myšlením, neschopný či neznalý možných důsledků (viz invazní druhy).

Co když ale někdo nepřeváží druhy, ale jedince? Jedinec náleží vždy k nějakému druhu, ale jde o případ převozu jedinců v rámci areálu rozšíření druhu. Resp. převoz na konkrétní místo, kde by druh rostl, díky člověku neroste, ale růst zase má. Jenže jedinci to mají být ze Středohoří či dokonce Francie sázené na třeba jižní Moravu.

Ochranářům je někdy vyčítán konzervativizmus. Chtějí zachovávat “člověkem nedotčenou přírodu” (která u nás dnes poněkud neexistuje - dokonce i zvláště chráněná území bývají jen vysazené lesy nebo sekané louky se sázenými nevitálními druhy) nebo budovat střípky původní přírody (což by v praxi při potlačování některých nepůvodních druhů šlo jen s mimořádnou agresivitou a rozlišování opravdu původních rostlin nejen s lupou, ale i molekulárními metodami). Nechme stranou dohady o kvalifikovanosti, sečtělosti a okusení praktické ochranařiny a raději zkusme najít odpověď na praktickou otázku - je v pořádku sázet si na zahradu místo anglického trávníku luční směsi odkudsi?

Tu chytré baby raďte. Na jednu stranu ohrazování proti amatérským ochranářům, rady k nedémonizaci současnosti a jak si máme zvykat na nové invazní kytky. Na druhou stranu jak se líbí doporučování ochranářů sázet si místo anglických trávníků louky, když různé zvonky, šalvěje a trávy v osevní směsi třeba i z té Francie sadíme na Moravu. Poněkud tím zamícháme evolučními procesy, obohatíme genofond (šíření pylu, semen a následné interakce s rostlinami v přírodě)…

Cesta do pekel bývá dlážděna dobrými úmysly, nicméně ve spojitosti s rozbíhající se akcí Živá zahrada tu jistě nabereme hezké obrátky. V JARO jsme do toho píchli s pomocí ježků (viz Oživujeme zahrady), tu si ale uvědomujíc souvislosti říkáme - masově doporučovat Planta naturalis? To bude peklo, až místo anglických trávníků lidé budou mít louky…

Osobní názor - Planta naturalis je skvělý nápad, zasluhuje propagaci. Výsadba dovezeného osiva nekoliduje se zákonem, neb se nesází nepůvodní druhy do přírody. Biologům se nemusí líbit zásah do evolučních procesů, které mnohdy studují a to studium se tímto poněkud “jaksi tento”. K oživení zahrad se nepoužívají místní jedinci, nicméně je snad nadřazený jeden jedinec druhému téhož druhu jen kvůli původnosti?

Když se má nahradit sterilní anglický trávník co nejdříve, je potřeba zkrátka vysadit louku. Když si na louku budeme chtít počkat (s tím, že k ní sukcese sama dospěje), měli bychom se o pozemek přestat starat jako o anglický trávník, ale pěstovat jako louku - méně sekat a čekat na semínka místních lučních rostlin z okolí. Dost možná určitou dobu na vyhnojeném pozemku budeme sekat jen kopřivy. A ukažte lidem případnou škodlivost vysázené louky. Genetické vnitrodruhové změny v populacích místních rostlin nemusí být až tak podstatné. Ne třeba tak jako v současnosti odehrávající se změny druhového složení společenstev ve světle klimatických změn (politickými konzervativci popíraných či pomíjených, konzervativními ochranáři někdy až zveličovaných).

Posted in Botanopolitan |

2 komentáře

  1. florista (Duch) Says:

    Ja se s panem Bradnou osobne znam, a neco jsem mu i dal, pripadne urcoval. Osobne ho povazuju za slusneho cloveka s velmi dobrymi umysly.
    Kazdopadne se zalezitosti lucnich osevnich smesi zasadne nesouhlasim. Z techto duvodu:
    1. Priroda si poradi sama bez tohoto zasahu, ale trva to dele.
    2. Narusuje se prirozena geneticka variabilita druhu.
    Ti myslim, za napr. urcite kytky maji jine typy v Polabi, v Krusnych horach, v Krkonosich, Bilych Karpatech atp. Tim, ze budeme sit jeden pestovany typ defakto delame totez, jako seti kulturniho jilku, bojinku, kostravy atp. koupenych v Baumaxu.
    Prikladem muze byt obycejna Campanula patula, ktera ma 3 ploidie, kazda se samostatnou arelou, morfologicky temer nerozlisitelne.
    3. Je to strasne drahe.
    4. Narusuje to znalosti o spontannim vyskytu druhu. Soucasti smesi je rada vzacnejsich druhu, ktere se floristicky sleduji, a ke kterym neexistuje dokla.
    Prikladem muze byt lokalita v Konecchlumi, kde pan Bradna sestrojil na zakazku smes kytek, ktere tam puvodne rostly. Soucasne probihaji zasahy za ucelem odlesneni teto strane a nektere puvodni druhy se mohou znovu objevit. Nyni ovsem nebudeme vedet, zda pochazeji z teto lokality, nebo zda se sem splachly z vysevni plochy nad touto strani.
    Jo a jeste k tomu travniku. Pricinou anglickeho travniku je jeho udrzba a ta se musim zmenin, jestli z toho chces mi louku a ne tam neco dosivat. Osobne si myslijm, ze kopretiny, lomikameny a zvonky jsou stale natolik bezne, ze se tam casem dostanou samy. Nepodcenujme kytky.

  2. eBotanik Says:

    Ahoj,
    nejake takove argumenty jsem cekal – proto jsem to prave psal. Jak kvuli sledovani nejake arely nekdo nemuze mit hned louku (je sledovani arely nadrazenejsi neci snaze mit ekologickou louku?; s arelou mi to pripomina hvezdare, kterym v noci vadi poulicni svetlo a tak s napadem svetelneho smogu zacali argumentovat i ekologii). Ze louka prijde draho (zaseti louky myslim prijde rozhodne levneji nez sekani anglicaku). Vychazeni jen z predpokladu, jak misto vyhnojeneho anglickeho travniku zacne rust louka s „kdo si pocka…“ (nemuzou to byt koprivy? – to by asi vetsinu majitelu od ekologie spise odradilo, mozna ohledne sukcese lepe napsat majiteli firmy, ktera se sazenim luk ma zkusenosti; nemluve o te dobe cekani na louku). Na jednu stranu je zbytecnost resit invazni kytky, na druhou je problem, kdyz se maji vysevat domaci kytky kvuli ekologickym zahradam…
    Ale preci jen - transport biologickeho materialu je neprirozeny proces, geneticke zmeny nevratne (byt bychom tu mohli brat v potaz otazku obohaceni genofondu, navic domaci flora beztak treba evolucne nestihne reflektovat klimaticke zmeny a jeste budeme radi za vitalni vegetaci z invaznich druhu). A nakonec i v nasem lesnictvi se hledi na provenience. Michat Francii s Moravou by se asi opravdu primo nemelo…

Leave a Comment

Please note: Comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.