eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Květa Morávková - organizační botanička

Květa Morávková - organizační botanička

Duben 11th, 2008 by Jiří Jakl

Už samotné jméno Květa jakoby předznamenává spojitost s botanikou podobně jako je u V. Větvičky známá spojitost s dendrologií. Absolventka pražské přírodovědecké fakulty - geobotanika. Centrum aktivit Květy je na Liberecku, kde je předsedkyní ČSOP Armillaria, organizuje neziskovky Libereckého kraje (ANNOLK) a je i zastupitelkou města Liberec. V rámci ČSOP garantuje program invazní druhy rostlin. Docela těžko si o jejích aktivitách počteme v botanickém tisku - obor botanika, přírodní vědy, až na drobné výjimky z let praxe v Severočeském muzeu (Sborník Severočeského muzea) či ve sbornících z některých konferencí (invazní druhy, ČBS).

Věda či obor není jen o evidenci kytek, popisu jejich podob nebo pěstování. Jsou to i otázky analytických metod, informačních technologií, didaktiky a komunikace s veřejností, organizace akcí a managementu vědy (někteří botanici to jsou schopni označit i jako “balast”). Květa je spojena s prací s veřejností a aktivitami v neziskové sféře. Velká míra neziskovosti a spojení s “balastem” oboru vede k nutnosti velké časové i finanční racionality, někdy třeba i ke vnímání mimo botaniku. Význam takových aktivit - je to potřeba, samo se to neudělá (nebo alespoň ne dobře). Zejména vyhranění botanici starší generace a lidé omezeně zainteresovaní do skutečné akčnosti v neziskovém sektoru takovou zainteresovanost nemusí ani docenit. To nejen že nemusí být milé, ale třeba i činnost komplikovat (samolibost a neochota něčí spolupráce ve jménu, že to není to nejdůležitější a vlastně ani nesouvisí s oborem). Podívejme se obecněji na to, s čím si lze Květu spojit - neziskový sektor, organizace, nápaditost.

Obecně je celkem jedno, kolik kvalitní vědy je sepsáno či popularizováno, když současně není demonstrováno a pod dohledem někoho znalého zakoušeno “obyčejnými” lidmi (které podle některých vědců věda údajně prostě ani nezajímá a alespoň se jimi proto netřeba otravovat). Ohromný význam tu mají neziskové organizace, které odborné poznatky při styku s veřejností pomáhají předávat a využívají. Vyvíjení takové činnosti se nečeká přímo od úřadů, škol či muzeí, ale realizuje se různě kvalifikovanými lidmi činnými v neziskovkách (lidmi současně zaměstnaných i třeba ve školách ap.). Tu ale přímo v neziskovosti může nastat i paradox, proč má veřejnost mít zájem o něco, za co se neplatí a patrně tedy nemá hodnotu.

A co otázka “balastu” známého jako know-how. Například při profesionální organizaci akcí je důležité uvědomovat si několik důležitých skutečností, mít nápad. Nikoli jen dělat něco, jak se to dělává. Tu jde o zajištění odpovídajícího místa konání, propagaci a mediální partnery, programovou náplň, oslovení patřičných zájemců, stanovení vhodného data (kdy lze akci s ledasčím spojit a zájemcům vyhovuje). Podle někoho samozřejmost (může říkat i ten, kdo akce organizuje dlouhodobě, byť špatně). Onu podstatu (”vědět jak”) také lze sdělit jen několika větami se skrytím zkušeností, zjišťování, času přemýšlení i mimořádnosti vlastní osobnosti (které se v těch několika větách podstatných rad nepromítnou jako “doba práce”).

Pokud máte zájem o dobré rady k organizaci akcí (ochranářských, neziskovkových), je dobré dát s Květou při nějaké příležitosti řeč. A máme tu i ukázku zajímavého uplatnění botanika.

Posted in Botanopolitan |

Leave a Comment

Please note: Comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.