eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Odkaz jako publikace

Odkaz jako publikace

Únor 23rd, 2008 by Jiří Jakl

Uznávanou vědeckou informací bývá zejména informace v tištěném časopise, kde je oponován odborný obsah a zajištěna určitá úroveň spojená se jménem (či impaktem) časopisu. Tištěné: 1) těžko může zmizet a dodatečně se opravit 2) oponované, aby pohled nebyl jednostranný a obsah prověřený. Což ale když místo citace někdo pošle jen internetový odkaz?

Jednotlivé články tištěných časopisů mohou být dostupné na internetu, mohou být zpřístupněny i offline. Jestliže někdo místo citace pošle odkaz přímo na článek na přímo serveru časopisu, nebo v nějakém elektronickém zpracování nějaký článek zpřístupní za odkazem, nelze nic namítat - naopak je to lepší, protože citaci si lze z dostupného dokumentu sepsat dle vlastních citačních potřeb a hlavně, otevíráte přímo obsah daného dokumentu. Mimo přímo odkazu na server časopisu lze odkázat i stránku, kde je přehled odkazů na články časopisu. Internetové odkazy sice nejsou citace, internetové stránky nejsou vědecké publikace, v daném případě ovšem něco více (než přehled citací je užitečnější přehled odkazů přímo na zdroje).

Určitou garanci by měly mít i oficiální stránky institucí či stránky komerční. V prvém případě podobně jako každý objev je spjat s autorem či jménem instituce (a různě schvalovány, kdy schvalovací proces může i bránit z nevědeckých důvodů rozvoji vědy), v druhém případě se uvádí, že pakliže se někdo něčím chce uživit a uspět v konkurenci, musí udělat kvalitní produkt. U komerce ovšem velkým dílem úspěchu je i marketing, kdy např. hamburgery od jedné firmy nemusí být dobré, zdravé či ekologické (zkrátka kvalitní), ale jen dobře prodejné (ochota zákazníka zaplatit; navíc řadu věcí rádi využíváme, ale platit nejsme ochotni). Stejně tak lze komerci vytknout efektivnost ve smyslu, udělat něco co nejlevněji (takže výsledkem může být líbivá chaloupka šitá na míru a uspokojující aktuální potřeby, ale z které už neuděláte nic většího - z webu se zkratkami informací o druzích rostlin nevznikne vědecké dílo typu osmisvazkové Květeny).

U institucionálních a komerčních stránek (jejichž obsah není primárně tištěný a omezeno recenzní řízení) je již větší problém s jejich citovatelností. Tu záleží na citovaném obsahu, jímž může být i nějaká ilustrační dokumentace, která v tištěné formě nemůže být dostupná, ale v elektronické ano (video a audiozáznamy, množství fotografií). Dokumentace má svůj nesporný význam, je to dodatkový zdroj informace a pakliže může posloužit něčí potřebě, určitě její zpřístupnění má svoji hodnotu. Na institucionálních i komerčních stránkách by mělo být možné počítat s určitou kvalitou. Internetové zdroje tohoto typu mohou být nejen na serveru firmy či instituce, ale postačující by mělo být oficiální nesení názvu instituce či firmy, uvedení loga apod. Je však nutné rozlišovat něčí produkt z instituce a produkt samotné instituce (prvé je produkt někoho z instituce, která třeba i podpořila, druhé institucí přímo zaštítěno a garantováno - ne nutně druhé lepší než prvé, i když pravděpodobnější). Existovat mohou i neoficiální stránky o instituci (třeba botanické zahradě), kde se může objevit i název a logo, ale zároveň uvedena informace o neoficiálním obsahu a logo místo v hlavičce jen pro ukázku či ilustraci.

Poslední skupinou jsou osobní stránky a blogy. Nezřídka jde o změť čehosi různě opsaného a zkopírovaného, informačně zavádějícího, fungujícího jako deník o chození do hospody. Opět záleží kdo takové stránky vytvořil a k jakému mají sloužit účelu. I takové stránky jsou citovatelné, blogy mohou upozornit na závažné problémy a nabízet jejich řešení. O obsahu zdaleka nic nemusí říkat grafická úprava, technické provedení (u vědecké dokumentace není prioritní), návštěvnost, gramatická bezchybnost. Důležitá je zejména míra novosti, nosnost informace (často zhodnocená množstvím fotografií), funkčnost (presentace jinak hůře zpřístupnitelného). Osobní stránky botaniků jsou rozebrány -zde-.

Na uvedených příkladech je vidět kromě míry recenze i snižující se obtížnost úprav (což nakonec může být výhoda). U každé úpravy se navíc na internetu může objevit datum úpravy a možnost úprav lze i deklarovaně omezit či úpravy i zcela vyloučit (garance zmíněny u Nízkonákladové tiskoviny). Místo okopírovaní tiskoviny či citace dnes poslat jen odkaz každopádně lze :)

Posted in Botanopolitan |

One Response

  1. eBotanik Says:

    Ještě ke zdánlivému protiřečení o důležitosti obsahu, potřebě propagace a vypovídající podobě. Primárně je důležitý obsah, protože na podobě lze pracovat i později. Jestliže ale něco kvůli “nulovému marketingu” nikoho nepřitáhne či podoba činí potíže s plněním účelu, je to špatně. Pak se lze odvolávat na “důležitější věci”, které se ovšem mohou odvíjet od těch věcí “méně důležitých”.

    Špatný obsah, špatné provedení - to není dobré, jedno může zastřít druhé a je otázka, zda věda je jen o obsahu. Například se uvádí, že 60% komunikace mezi lidmi je neverbálního charakteru a i když se něco řekne dobře a špatně vykomunikuje neverbálně, může to vést k nepochopením (takže obsah neobsah, bude to nakonec špatně věděno…). Tu ovšem do přenosu vědění těžko započítávat třeba osobní vzhled (vypovídá o člověku, snad o jeho sklonech a postojích, ale ne o tom, co skutečně ví).

    Posedlost nedůležitostí provedení a propagace ovšem patrně v minulosti vedlo k záměrnému ohavení a nepropagaci, snad údajně dokazující onu kvalitu obsahu.

Leave a Comment

Please note: Comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.