eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Že by brusičství?

Že by brusičství?

Únor 10th, 2008 by Jiří Jakl

Zejména za dob národního obrození se hledala česká slova, aby se někdo mohl správně česky vyjádřit (kupodivu dnes nesmrkáme do čistonosoplen, v novější době cytometrii neříkáme buňkoměřičství, ale zase zažily se vymyšlené české rodové názvy organizmů - některé dosud novotvořené, viz -zde-). Naopak řada odborníků mnohdy hledala cestu ke správnému vyjádření (potažmo odbornosti) zbytečným používáním nečeských slov (kýmsi snad považovaných za více odborná nebo světová). Poněkud specifická je česká odborná terminologie, kdy pro správné odborné vyjádření se používá odborně vymezených českých termínů.

České termíny jsou přirozeně někdy více, jindy méně vhodně vymyšlené, jejich použití zbytečně spojeno jen s nějakým konkrétním použitím (neodpovídajícím obecným slovníkům českého jazyka, pojetí v technických normách či zákonech), jindy špatně kompatibilní nejen s mezinárodním vymezením, ale s odlišným vymezením se můžeme setkat i na našich různých školách (případ spíše humanitních věd).

Poněkud paradoxní je ovšem vymezení českých termínů, které vycházejí z běžné mluvy. Někdo vymyslel, jaký je rozdíl mezi ostnem a trnem, co je to kůra, co nejsou květy a co je to smetanka. Bohužel jaksi ale nebylo domyšleno, aby se tyto pojmy učili správně již děti od útlého věku a zůstalo to tak (bohužel?) doposud.

Tu se jde s malými dětmi kolem růže, kdy se začne vysvětlovat, jak růže píchá a jaké má ostny. Tu někdo poznamená, že o trn se píchla Růženka. Vysvětlování, že žádná růže není trnitá (ale ostnitá), vyvolá reakce rodičů, ať jim nematete děti, které alespoň poctivě rozveselíte. Čemu říkat borka (rhytidoma) a čemu kůra (cortex) zase může zase vyvolávat úsměv u zahradníků používajících mulčovací kůru a nikoli borku (nutno podotknout, že ten kdo sebeodborněji ten rozdíl vysvětlí, tu trapněji vypadá). A opravdu se “květům modřínu” musí říkat šištice magasporofylů či mikrosporofylů jen kvůli oné nahosemennosti? Zdužnatělé šišky jalovců nejsou bobule, ale galbuly, “magnolia fruits” jsou zase souplodí magnólií (protože plodem je měchýřek) ap.

Případem, kdy se odborné pojetí dostalo mezi lid jsou smetanky. Tu se přiřadil český název pampeliška k rodu Leontodon a smetanka vyšla na Taraxacum. “Bohužel” si toho někdo všiml, ti chytřejší pak říkali pampeliškám smetanky. Dnes je to už jedno, akorát odpadlo zbytečné poučování. Paradoxně dříve mnoho zasvěcenějších třeba “nevidělo” pampelišky, když se ukázalo na pampelišku a byla to přitom očividně smetanka. Tu bych řekl, že jazyk, jména či termíny dorozumění spíše komplikují než naopak. Navíc v případě pampelišek odborníci používají vždy zejména latinská jména, takže spíše omyl v českém jmenosloví nepřinesl nic ani veřejnosti, ani odborníkům.

Mnoho nových termínů či pojmů dnes přichází ze zahraničí. Anglické ekvivalenty u českých volných překladů se vžilo uvádět v řadě učebnic - je to výhodné z hlediska kompatibility, omezení zbytečných nedorozumění u nás různě vykládaných pojetí a vytváření zvláštních “českých” definic (nekompatibilních mezi různými autory). Ideální je stav, že mezinárodní organizace upraví používané termíny, národní jazyky je přeloží a teoreticky tak nemůže dojít k situaci, kdy si odborníci nerozumí. Jenže ono v důsledku může být problém třeba i překlad slova “invasive” - znamená “invazní” či “invazivní”? Musí se někdo obracet v hrobě, když nomenklatuře někdo řekne názvosloví a hovoří o názvu rostliny, místo o jménu (kdy by nepoučený člověk řekl, že jméno rostliny může být Adéla a název/jméno Dionaea muscipula)?

Nutno podotknout, že naopak z češtiny se do Světa dostalo minimum slov - člověka napadne robot či Purkyňovy buňky. O překladech do angličtiny ale třeba jindy :) Dobrou zprávou je, že od mnohých komunikaci “usnadňujících” zlepšení a poučování se dnes již upouští, s moderními technologiemi jsou nabíledni jiné otázky. Podobně jako od úzkého pojetí rodů se přechází na širší, i pojmosloví zdá se může přejít spíše na anglické pojetí (vágnější, paradoxně ale snad srozumitelnější - vycházející ovšem z kontextu, využívající případně uvedení přesných mezinárodních ekvivalentů, případně předem vymezené pakliže žádný jasný úzus dosud není či se mezioborově liší).

Posted in Botanopolitan |

4 komentáře

  1. eBotanik Says:

    Možná také případem brusičství (ale ze sociální ekologie), jsou “globální poruchy klimatu” v rozhovoru na http://www.youtube.com/watch?v=WxIN0fHxTMw

  2. eBotanik Says:

    Vysvětleme si ještě, jak je to se jmény a názvy rostlin:

    Rostliny maji jmena, a ne nazvy.
    Jmeno je buk lesni, dub letni, javor, jasan, atd. Jmeny se zabyva jmenoslovi neboli nomenklatura.

    Vse ostatni jsou nazvy.
    U rostlin jsou nazvy napr. okolik, rapik, stopka, blizna, cnelka, pestik,
    prasnik, nitka, atd.
    Nazvy se zabyva nazvoslovi neboli terminologie.

    Bezne se to plete i v te “nejodbornejsi” literature (chudak pan prof. Cernohorsky se asi obraci v hrobe, vsechny sve studenty se to snazil naucit).

  3. Zbyněk Hoták Says:

    Malá poznámka ke složitým vztahům “lidové” a “odborné” terminologie.
    Nemá asi valný smysl striktně od obyčejných lidí se zájmem o přírodu vyžadovat používání odborné terminologie. Zmíněné příklady (trn x osten, kůra x borka) sice zaujmou, možná pobaví, ale celkově vedou spíše k názoru, co si to tam ti vědci vymýšlejí. Snad ani ten nejzarytější rostlinný morfolog nebude svému dítěti v pohádce O Šípkové Růžence povídat, jak se nebohá princezna bodla o osten (i když možná se mýlím a takový šílenci se skutečně najdou).
    Větší problém nastává v oblastech, kde se věda zprostředkovává laikům. Není jistě nutné, aby si běžný zájemce o přírodu pamatoval všechny ty odborné termíny nebo hiearchické jednotky třídění živé přírody. Situace se však mění ve chvíli, kdy se jedná o autora popularizačních článků nebo dokonce knížek. Píše-li pak takový člověk o řádu rostlin krytosemenných (namísto oddělení), o čeledi lichokopytníků (namísto řádu) apod., dává tím o svých předávaných znalostech jasnou vizitku. Tím spíše, že tyto věci může snadno napravit přečtením učebnice pro základní či střední školu. Přitom s těmito přehmaty se čtenář docela často setká i v populárně vědeckých přílohách novin.
    Velice zajímavou a často i veselou oblastí této problematiky je užívání latinských jmen. Skutečnost, že znám latinské jméno nějakého druhu, navozuje atmosféru, že o daném druhu musím už opravdu něco vědět. Stačí se porozhlédnout při prodejních výstavách různých pěstitelů. Latinsky označené rostliny (pokud možno banální český název se vůbec neuvádí) působí mnohem exotičtěji a zájemce si takovou rostlinu (její název slyší třeba poprvé v životě, přitom mu roste na stráni za domem) tím spíše koupí. Když se projdete kolem několika stánků na takové prodejní výstavě, mnohdy najdete jeden ten sám druh pod několika různými jmény, jejichž počet variant naroste ještě jejich zkomolením. Kouzelná moc latinského jména působí. Sám jsem viděl příklad, kdy prodejce okrasných dřevin (poměrně drahých) označil zakrslou koniferu popiskem: “zakrslý smrček velmi pěkný - Pinus”. Je však otázkou, jestli takový pěstitel je schopen podat zájemci o velmi pěkný zakrslý smrček hodnověrné informace o jeho pěstování, když si nedal ani práci se zjištěním, že Pinus je latinské jméno borovice.

  4. eBotanik Says:

    Předně bych řekl, že rozdíl mezi trnem a ostnem se musí vědět, mnohdy ten rozdíl totiž není vidět, dokonce ani potřeba rozlišovat (viz i “kůra” se kterou mnozí dokonce denně pracují). Na druhou stranu je zbytečné psát o trnech, když jde o ostny a přiblížení vědy dětem u růže je zajímavé zpestření programu :) Horší, když někdo schopný metodologicky není schopný terminologicky.

    Jinak si opravdu myslím, že v češtině osten a trn rozlišovat smysl nemá - i když by se psala významnější odborná práce o trnech, byla by v angličtině a ideálně vymezení rozlišeno v úvodu práce s třeba přesným latinským ekvivalentem. Kdyby se v botanickém klíči psalo o trnech u růží či trnek (což se i klidně v některém mohlo i stát), myslím že by tomu co je myšleno měl rozumět každý alespoň trochu Čech (a dokonce snad ani nečeský botanik - viz http://slovnik.seznam.cz/?q=trn&lang=cz_en ).

    Ad. jména - souhlas :)

Leave a Comment

Please note: Comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.