eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Pár pojmů

Pár pojmů

Prosinec 17th, 2007 by Jiří Jakl

Co je to “pěstování” a kde je to “v přírodě” - to může kdekomu připadnout jasné jako facka, ale zkuste si na ty otázky odpovědět nebo i odpověď někde najít. Na pěstování nemusí hned odpovědět ani kdejaký zahradník, nakonec když se jde do důsledků, samotná výsadba rostliny je pěstitelský úkon a do prostředí zasahuje člověk již prakticky všude.

Kolik rostlin vysadil člověk do přírody za účelem obnovení nějaké populace, kdy je i aktivně nutné sekat louku ap. - jsou to pěstované rostliny? A co magnólie vysazené v parcích, kde již jen volně rostou - jsou pěstované? Vede to ke stejným úvahám, jako čemu lze říkat “původní x nepůvodní” druh v areálu či na lokalitě. Nutno podotknout, že na pěstované rostliny lze hledět jak jako na chudáčky kteří v přírodě sami nejsou schopni přežít, tak jako na jedince vynikající cílenou produkcí a živící lidstvo, naopak původně mnohdy jen pěstované invazní druhy mohou být vitálnější než chudáčci druhy domácí. Tu se ale ocitáme až na poli různých ideologií o chudácích a schopných, o přirozenosti, agresivitě a potřebách pomoci. Zbyněk se pustil do úvahy, jak je to s vyséváním “přirozených” louček místo anglických trávníků - diskuse na Invaze v naší přírodě -zde-. Vlastní pohled a pojmy k diskusi:

Pěstování - chování člověka, který na základě své vůle podněcuje (ovlivňuje) růst určitých rostlin a jejich vlastností na určitém místě. Konkrétními prostředky vůle využívanými člověkem jsou cílená výsadba či hubení rostlin, mechanické a chemické zásahy do prostředí v němž rostliny žijí a organismů rostlin samotných. Výsledkem je umělý výběr (genetické modifikace), vzhledové a užitkové modifikace (plynoucí z genetických modifikací, ale i přímé úpravy jedinců a potažmo negenetické modifikace) a nepřirozená společenstva. Tento stav se mění po ukončení uplatňování lidských zásahů, kdy dochází ke změnám opět směrem k přirozenému stavu - výhodného z hlediska využití životního prostředí s vynaložením minima energie potřebné k prostému přežití a uplatnění v konkurenci s ostatními rostlinami.

Naopak invazní druhy jsou původně pěstované druhy, které mají větší vitalitu než druhy na dané lokalitě původní. Dodatková energie je zapotřebí k zabránění jejich šíření a nepřirozeným změnám na daném stanovišti. Už samotné vysazení druhu na nějakou lokalitu je krokem, kdy lze hovořit o pěstování. Na návrat či vysazení vzácného či užitečného druhu člověkem (včetně druhů invazních) pak z tohoto pohledu lze nahlížet také jako na druh pěstování. U vysazených rostlin v přírodě pak nelze mluvit o výskytu v přírodě, ale o pěstování v přírodě.

Biologie - věda s popisnými a výzkumnými aktivitami popisující zákonitosti spojené s životem a živými organizmy. V rámci biologie je vědní disciplínou zabývající se rostlinami botanika. V přírodovědném směru zde došlo k užšímu vymezení “botaniky” na problematiku taxonomie a ekologie (geobotaniky) rostlin v přírodě. Biologií pěstovaných rostlin rozumím řešení problematiky reprodukční biologie, využití metod používaných v biosystematice, taxonomii či ekologii, nikoli za účelem zvýšení užitkovosti rostlin, ale za účelem využití specifické situace k získání dat pro biologické vědecké studie (zkoumání evoluce, hypotézy automimiker, vazby opylovačů, formulování představ o přenosu pylu, využití barevných vzorníků používaných šlechtiteli k popisu barev u všech rostlin, interakce rostlin v nepřirozených společenstvech).

Okrasné rostliny - rostliny pěstované za účelem okrasy kulturního prostředí (ne nutně primární a jediná funkce).

Introdukce - zavádění cizích (nepůvodních, exotických) druhů do míst (lokalit, oblastí) mimo areál jejich přirozeného výskytu - buď náhodně, nebo za účelem jejich pěstování z různých důvodů a potřeb člověka.

V přírodě - rostliny, které nejsou pod přímým vlivem člověka (x za hranicí lidských sídel x kde není konkrétní záměr či hospodářsky cílený vliv člověka).

V kultuře - rostliny pod vlivem člověka cíleným na zlepšení a využití jejich vlastností (atraktivity) z pohledu člověka. Rostliny v kultuře jsou vždy rostliny pěstované, pěstované rostliny mohou ale růst (se pěstovat) i v přírodě.

NAVRCHOLU.cz

Posted in Botanopolitan |

2 komentáře

  1. Zbyněk Says:

    Uvedené definice, zvláště tzv. “pěstování”, můžou spoustě lidí připadat přitažené za vlasy. Zejména, jedná-li se o ono “pěstování v přírodě”. Právě vymezení tohoto pojmu však může paradoxně i přispět k tomu, abychom si uvědomili důsledky naší činnosti.
    U řady kriticky a silně ohrožených druhů rostlin jsou na jejich lokalitách běžně prováděny zásahy podporující jejich populace. To samo nemusíme nutně hned považovat za negativum, naopak tyto zásahy mnohdy napravují činnost člověka, která vedla k oslabení jejich populací. Asi nebude problém chápat jako “pěstování v přírodě” zásahy typu vysazování mladých rostlin, omezování okolní vegetace, výsevy semen, ochrana před škůdci (např. i známá záliba některých ptáků v uštipování poupat konikleců, které se proto musí přikrývat síťkou) apod. Ovšem i celá řada ekosystémů často s množstvím vzácných druhů rostlin i živočichů je závislá na činnosti člověka. Stepní společenstva, různé typy luk nebo písčiny jsou různými způsoby koseny, spásány, někdy i vypalovány. Ať se nám to líbí nebo ne, vlastně tato společenstva “pěstujeme”. Zatímco dříve tyto činnosti prováděl člověk z hospodářských důvodů a zajímavé rostliny tu byly jen “jakoby navíc”, dnes tato území často chráněná obhospodařuje právě za účelem zachování těchto společenstev. Definice pěstování je tu tedy splněna.
    A s tím souvisí otázka. Je taková stepní louka “v přírodě”, musí-li být každoročně spásána, vzácné rostliny na ní jsou pravidelně monitorovány a jsou-li prováděny zásahy na posílení populací těchto druhů? Konkrétní záměr i vliv člověka tu totiž je. Situaci pak může ještě komplikovat situace, kdy se tato lokalita nachází mezi zástavbou, např. stepní společenstva PP V hrobech na sídlišti v Praze - Libuš.

  2. eBotanik Says:

    K oněm “pěstovaným rostlinám v přírodě” mne dovedlo poznání, že řada lidí bere u nás rostoucí deštníkové magnólie za pěstované už kvůli onomu vysazení, jakkoli jinak lze mluvit v podstatě o spontánním růstu bez nějakého šlechtění, chemických či mechanických zásahů, fenoménů skrytých kříženců ap.

    Jestliže jsou “pěstované” deštníkové magnólie (jak to řada lidí bere), pak stejným metrem je potřeba měřit “pěstování” i mnohým “rostlinám v přírodě”.

Leave a Comment

Please note: Comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.