eBotanika.net - botanika na netu » Blog Archive » Léčivé rostliny

Léčivé rostliny

Listopad 11th, 2007 by Jiří Jakl

Kdo by nechtěl být zdravý a nechtěl využít přírodní sílu rostlin. Nabídka publikací o léčivých rostlinách je poměrně pestrá a nabídka informací je pestrá již i na internetu.

Léčivým rostlinám je věnována sekce “Léčivé rostliny“. Vedle stránek ryze amatérských nalezneme i stránky komerční (firmy obchodující s bylinkovými drogami mají na svých stránkách i katalogy rostlin - např. fa Leros) nebo stránky provozované vysokými školami (Daidalea od FaF UK v Hradci Králové) či vysokoškolskými učiteli (Toxicology vedené prof. Patočkou – vynikající způsob, jak nechat i vlastní studenty osahat možnost publikování alespoň na internetu).

Pokud se mluví o botanice, lidé obvykle jako důležité pokládají aplikace zaměřené na výzkum užitkových rostlin (plodin, technických rostlin), představí si rostliny okrasné nebo právě léčivé. “Obyčejné” kytky jsou tu poněkud stranou, takže člověka napadá otázka, zda co není v současnosti využívané, zda opravdu reálně nemůže mít význam někdy v budoucnu. Hned vás napadnou sedmikrásky, kopřivy nebo jitrocel, které léčivkami kupodivu jsou. Ale tak vzpomeňme běžné zvonky, černohlávky či kakosty, i když vymyslet tyhle “nevýznamné” rody dalo trochu více práce a nakonec se někde jako léčivky třeba objevit mohou. Zabrouzdnutím do Květeny si tu člověk uvědomí, že každý rod má nějaký význam - když ne zrovna s léčivkami, pak má jinak užitkové, indikační, ohrožené či okrasné druhy.

Nová doba každopádně přináší novinky. Co se například dříve vybralo k pěstování a šlechtění téměř náhodně, to nemusí být z hlediska využitelnosti ideální a čas přináší různé perspektivní, ale původně poněkud pomíjené alternativy. Objevují se tak alternativní plodiny (viz -zde-), ale občasné jsou i “renesance” (zamyšlením nad dopady na životní prostředí může někdo preferovat cikorku místo kafe a jablka místo “výdobytku” v podobě banánů). Podobně hledání alternativních léčivek a jejich obsahových látek pokračuje i v současnosti a důkazem je řada článků a nových produktů v podobě “zázraků” a “tajemství zdraví” různých lidí či dokonce celých národů. Samo bylinkaření je také dnes v jakési renesanci, kdy mnoho lidí místo syntetických léčiv používá ty bylinky nebo alespoň přípravky s komponentami přímo z bylinek.

Jak je to s perspektivou druhů? Systematický pohled vnáší do problému určité světlo, že určité skupiny sekundárních metabolitů jsou známy u určitých skupin rostlin. Co lidová medicína používala jako léčivky nebo znala jako rostliny jedovaté, to obsahuje dostatečně účinné látky nebo jejich množství (rostliny lilkovité má kdekdo zafixované ve spojitosti s alkaloidy, hluchavkovité zase obsahem silic a již před isolacemi a popsáním funkce účinných látek tyto rostliny nacházely patřičné uplatnění). Mezi trávami bychom naopak nehledali perspektivní zdroje potravinářských barviv (třeba betalainů), u magnólií zase alkaloidy.

A přece i třeba u magnólií ty alkaloidy nalezeny byly a jako atraktivní se jeví/jevily (a to nemluvě o fenylpropanoidech, které se postaraly o možné vyhubení některých druhů v přírodě a jejich udržení třeba jen v plantážích). Popis nové látky pro vědu je jistě vždy zajímavý, nicméně význam pro praxi má i její koncentrace. Ta třeba v případě těch alkaloidů magnólií nemusí být vysoká a na řadu nakonec může přijít chemická syntéza. Výhodou přírodních léčiv je, že v sobě mají řadu dalších pomocných látek a zkrátka v určité podobě se vyskytují v přírodě (nejsou cizí živým organizmům). Syntetické tablety jsou naproti tomu jen syntetické tablety a řadu v nich obsažených komponent bych třeba u potravin neakceptoval (byť v případě některých v přírodě v omezeném množství dostupných látek asi nezbývá než zkrátka podávat je koncentrovaně v těch tabletách). Nutno poznamenat, že farmaceuté také pokládají často za “balast” sledování obsahu látek v závislosti na variabilitě v rámci taxonu či spojitosti s evolučním vznikem, třeba rozlišování vícera druhů třezalek či magnólií po nich ani nikdo nemůže chtít :-)

Sběr léčivek je i jednou z možností jak si přivydělat. K výkupům viz Levnýživot.cz či Zlatobýl.cz.

Posted in Botanopolitan |

One Response

  1. eBotanik Says:

    “v souvislosti s magnóliemi hovoříš o jejich účinných látkách jako o alkaloidech. Jenže honokiol či magnolol nejsou alkaloidy, ale fenoly resp. polyfenoly. Podmínkou pro zařazení mezi alkaloidy je nutná přítomnost dusíku v jejich molekule. To účinné látky magnólií nesplňují.”

    odpověď:

    “že honokiol a magnolol nejsou alkaloidy vím moc dobře, v tom článku jsem fenoly také zmiňoval, ale šlo mi o isochinolové alkaloidy zvl. aporfinového typu, např. magnoflorin, magnolin, magnolamin, magnokurarin, salicifolin, tulipiferin, talaumin, aztekin aj. Asi bych to měl upřesnit, vidno to může lidem zamotat hlavu.”

Leave a Comment

Please note: Comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.