eBotanika.net - botanika na netu

Když tak dočítáme seriál o ekologii obnovy v časopisu Živa (2009/6), narážíme na „určité možnosti osvěty, úspěšné vystupování některých neziskových organizací, rozšíření obzoru seriálem alespoň mezi čtenáři Živy“. Nechybí ani teze o obecném nešvaru mluvení do všeho těch co ví všechno nejlépe, místo aby byli vyslyšeni odborníci. Politici a úředníci často bez znalosti věci ovlivňují dotace…

Obecně je velice hezké připojovat se k výzvám „už vás máme dost“, nadávání na konkrétní politiky a stavět se jako odborník, který nemá čas (bavit se s politiky, ostatně prý se vše už může jen zhoršovat :) Dotaženo, pokud se o čestném vědeckém uznání v botanické společnosti hlasuje s dotazem na historickou politickou příslušnost (možná by stálo za prověrky ještě členství v mládežnických organizacích, ne jinak tomu bylo i u současného papeže).

Problém jistých odborníků je v omezenosti vnímání, že jsou jen určitou součástí posuzovaného odborného světa. Odborníci jsou různí a jestliže se nejsou schopní dokonce ani postavit tu za určité řešení záchrany druhu nosorožce (reintrodukčním přesunem 4 kusů či využitím doporučovaných nových metod v dříve úspěšné ZOO), rozpory jsou kolem vzniku přirozených lesních porostů na Šumavě či kolem podoby ochrany přírody na Křivokládsku – stejně musí někdo rozhodovat. Myslím není pravda, že by politici při svém rozhodování nikdy nestáli o odborné výklady a konzultace, chyběla jim představa společensky přínosného cíle naplňovaného právě politickou formou. Jenže jestli se někdo zmůže jen na osvětu mezi určitými čtenáři, upíná pozornost k neziskovkám a při vyzvání rozhodujícím politikem jsou zaseklí předsudky pro jeho politickou příslušnost – je mi líto, ale tohle je špatně. Pak vám opravdu nezbývá než strašit temnou budoucností.

Očekává se klimatická změna, už nyní ale v důsledku nežádoucích změn v krajině v minulosti máme potíže se suchy a povodněmi. Pakliže voda sjede po krajině bez bujné vegetace (o sesychajících smrčácích v nížinách nemluvě) a ještě se urychlí v napřímených řekách, skutečně logicky musí docházet ke střídání sucha a povodní. Jedno řešení technikou počítá s přehradním zaplavením vymezených částí krajiny (s názorem, že všechny druhy rostlin jsou vlastně běžné, i ty prokazatelně běžné méně), jiná technika má pomoci budovat mokřady v krajině a cílit na přírodě blízkou podobu například vodních toků, další opatření a zařízení mohou člověku pomoci šetřit s vodou. Volba jak na to?

"Jsme připraveni nést odpovědnost za zdravý rozvoj venkova, krajinotvornou funkci moderního zemědělství a uchování zdravých lesních ekosystémů, které mají význam pro zachování života a bilanci vody. Zvýšenou pozornost věnujeme vodnímu hospodářství. Voda se v příštích desetiletích stane i v centru Evropy jedním z nejcennějších surovinových zdrojů a její dostatek i kvalita důkazem míry péče o životní prostředí. Za tím účelem vyhlásíme program obnovy a výstavby nových rybníků.

Zároveň je nutno se vyrovnávat s důsledky klimatických změn. Zajistíme taková protipovodňová opatření, která za podmínky šetrnosti k přírodě povedou k posílení schopnosti krajiny zadržet vodu. Musíme co nejvíce snížit povodňová rizika ohrožení životů a majetku lidí. Tato opatření, pokud se provedou plošně a včas, jsou nejlevnějším a zároveň nejúčinnějším nástrojem ochrany před stále častějšími povodněmi na jedné straně a na druhé straně nástrojem prevence před důsledky očekávaných dlouhých období sucha. Začneme podporou druhové a věkové rozmanitosti lesních porostů, provedeme revitalizaci toků a niv a zahájíme proces, který povede k přizpůsobení zemědělské krajiny a zemědělství stále častěji hrozícímu suchu. Přispějeme i k odstranění příčin globálního oteplování zákonným závazkem snižovat množství skleníkových plynů o 2 % ročně."