eBotanika.net - botanika na netu

V Česku se praktikují ponejvíce mezinárodní spolupráce česko-slovenské, méně česko-německé či česko-rakouské a o česko-polských (západoslovanských) nemluvě. Evropa dnes představuje volný prostor bez hranic, informačně spojený přes internet. A tu se na letošním Valném shromáždění ČBS zrodila myšlenka vzniku evropského společenství botanických vědeckých společností. Které eurospolečnosti a eurospolečenství spojená s rostlinami v Evropě dosud máme:

Planta Europa (ochrana rostlin)
Federation of European Societies of Plant Biology (fyziologie)

Jestliže ČBS byla založena roku 1912, blíží se její stoleté narozeniny. Evropská myšlenka ze srdce Evropy může tyto narozeniny využít, dost možná se dočkáme velké konference, kde bude otevřen prostor pro konkrétní spolupráci. Konkrétní společnosti by o sobě měly minimálně vědět, moci komunikovat skrze společný internetový portál, organizovat více společných akcí, společně žádat Evropskou unii o podporu ve formě nadnárodních velkých grantů (což může být výrazný obrat, neb přeci jen je rozdíl když o podporu žádají Češi, či když o podporu žádají Češi s eurograntově zkušenějšími lidmi ze západu, jejichž rodným jazykem je úřední jazyk EU).

Snad se myšlenka nezvrhne v nějaký centralistický moloch – ostatně zapojit se do společenství neznamená nechat se někým řídit (na což máme jako národ poněkud patent).

Každý může mít zahradu jakou chce. Lze mít zájem o poletující motýly, zpívající ptactvo či dupající ježky, exotické domácí mazlíčky a výsadby, stejně tak třeba o vycpaniny a obrázky zvířat, umělohmotný trávník či bezúdržbový beton natřený zelenou barvou.

Zajímavé je postavení exotů a přímo pěstovaných rostlin. „Za socializmu“ umožňovaly snazší plnění finančních plánů, v dnešní době mohou být exoty zákazníky více oceňovány a být předmětem vyšších obratů a tržeb. Namítnout lze, že finančně dražší dnes mohou být i např. původní krajové odrůdy ovocných dřevin, o které je též v současnosti poptávka u zákazníků a mohou (bylo by lépe?) být předmětem vysokých tržeb, předmětem odborného poradenství ap. Je také otázkou, zda nastupující krize a s ní spojené finanční možnosti lidí se zahradami sníží kvalitu zahrad, či spíše díky eliminaci hnojení, postřiků a sekání přírodě blízké zahrady nepřinesou více pohody a třeba i mnohdy pohřešovaných živáčků.

Výzkum ano, chceme být uznávanými vědci. A na co to děláte? Pomůže to chránit přírodu, lidi to zajímá a hlavně to platí. Jenže u této odpovědi si lze klást další otázku, jak pomůže přírodě průzkum chlupů či počítání chromozomů, změření obsahu DNA v nějaké rostlině? Přirovnal bych to, asi jako když na louku dovezete trubu, která pak ve spojení s dalšími a zakopaná poslouží třeba k plánovaným transportům ropy – i když dovezete nejprve jen jednu trubu, nezbývá v její funkci v budoucnu alespoň věřit. Podobně i v botanice „nejde o trubu, ale o potrubí“. Změřit nutno jednu rostlinu, srovnáváním s dalšími lze hovořit o celých populacích, jejich variabilitě, změnách, až potřebách (řešeních).

Jenže kolikrát si člověk řekne, když cílem výzkumu není přímo ochrana přírody, ale jen jakési poznání, jaký to má smysl. Snad by se mělo něco nezaujatě poznat, udělat závěry, z poznání stanovit opatření a cíle (nikoli naopak). U ochrany přírody mohou být dva cíle:

1) biodiverzita (vyžaduje např. „pěstební zásahy“ pro zachování ohrožených druhů a likvidaci druhů invazních)
2) přirozené procesy (ruce pryč od zásahů do přírody, jakkoli do přírody zasahují i změny samotného prostředí vyvolané člověkem – imise, kyselé a dusíkaté deště, změny podnebí a vodního režimu)

U mnohých badatelů zaměřených jen na poznání bez environmentální myšlenky bych řekl, že se ochranou přírody jen zaštiťují a skoro chybí jiný než poznávací vztah (strohá taxonomie, biosystematika). Skoro by to mohlo hraničit s děláním něčeho, u čeho se určité efekty zmiňují, ale necílí se, nakonec těžko hodnotit smysl a možno dělat i nesmysly (jak ostatně i smysluplné činnosti může vnímat veřejnost). Má se, či vůbec dá dělat základní výzkum v kontaktu s přírodou (odchodem z kanceláře) bez cíle ji chránit?