eBotanika.net - botanika na netu

Stínový ministr je jen „možná až funkce“, nicméně garance programové kvality resortu není nedůležitá – je dobré vědět, kdo co se nabízí za alternativu ve volbách. Týká se to i lesnické politiky, kdy dnešní lesy trpí např. nemalou defoliací, existují i různá dogmata (nefalsifikovatelné hypotézy = nevěda, víra) jak „A je prostě A a kdo má jiný názor, ten je hajzl“ (to jsem už ostatně bohužel slyšel i o sobě, přestože jsem jen přibližoval obecně vědecký přístup k zamítání nulových hypotéz a paradoxně zastávám „ekologický“ postoj stejně jako ten, kdo mě jak nazval).

Nechme dogmata a diskutujme – stínový ministr Petržílek dorazí po druhé hodině v sobotu na konferenci ČBS (akt. poznámka – omluvil se, nedorazil). Je dobré seznámit se s vědou a na hodnocení politiků nechť si udělá každý názor sám – hodnocení politiků. Kvalitní program – možná ho realizují ti co dnes vládnou a nebo se také prostě bude přepřahat na alternativu (je dobře mít možnost si vybírat – je z čeho).

K tomuto zamyšlení člověka dovede i třeba poznání, jak někdo nezná zárazy. Nezelené kytky obecně vypadají nemocné či poschlé (hnědé, pobledlé), nevyskytují se masově, nejsou nějak zásadně důležité… Ale jsou zajímavé :)

V naší floře jsou nezelené parazitické zárazovité (Orobanchaceae) s podbílkem (Lathraea) a zárazami (Orobanche), kokotice (Cuscuta) a saprofytické orchideje (hlístník, korálice, sklenobýl – Neottia, Corallorhiza, Epipogium).

No a jaké máme další pozornost zasluhující nedůležitosti: rostliny masožravé, sukulentní, se specifickou mykorrhizou, suchomilné… Věnuje se jim řada článků, snad více než třeba kopřivám (ve spojitosti s přírodou). Tolik výsledek dalšího teoretického výzkumu, který bych ukončil otázkou: „Co je důležité?“ :)

Jestli dnes botanika či dendrologie mladé lidi táhne či netáhne je otázka k úvaze. Uvedu ale možné důvody, proč by to táhnout nemuselo:

1. málo času (hodně práce, preference multikin, hudebních festivalů…)
2. nevidění smyslu (demonstrace bylin či parkových dřevin je možná zajímavá, ale ani nepomáhá přírodě, ani se to moc neupotřebí nějak v zaměstnání či v běžném životě)
3. nepodněcování zájmu (jen opakování literárních poznatků bez aktivit a aktualit)
4. neinformovanost (malá či „zapadlá“ propagace akcí, dezinformace o jejich určení starší generaci či vysloveně odborníkům)

Jak prosté a otázkou, zda se to časem různě mění :)

Jestli jsi Adam(ec) nebo Pavel(ka), na jménu prý nezáleží. No v citacích podle abecedy bych to viděl jinak (áčka mají citaci všeho do čeho alespoň troškou přispěla, ostatní mohou mít smůlu i u podstatných publikací). A také u názvu organizace může jít o hodně.

Tak třeba šifra ZO ČSOP, než člověk slyší jméno vlastní základní organizace (třeba ZO ČSOP JARO). Člověk si spíše zapamatuje slovo Brontosaurus než zkratku ČSOP, lepší je říci SEKERKA než „setkání ekoneziskovek Královéhradecka“. A není samotný název Český svaz ochránců přírody krkolomný? Ono i možné označení členů „svazáci“ či tajemnost zkratek ÚVR, MOP, KRK, ÚKRK mohou připomínat rysy spíše politické organizace než občanského sdružení. Stejně se řekne např. ČSOP Koniklec (bez ZO), není vhodné omezit alespoň šifrování? Požadavek na jméno – zapamatovatelné, jednoslovné, spojené s přírodou, české bez diakritiky, snadno přeložitelné, začínající na A… Ve světě ideálů se pohybuje jméno Arnika.

Vzpomeňme další názvy organizací s kytkovými či houbovými jmény – Andromeda, Armillaria, Bodlák, Centaurea, Doubrava, Hořepník, Iris, Jalovec, Jestřábník, Kalopanax, Křivatec, Narcis, Orchid, Orchidea, Pantoflíček, Podhoubí, Rákos, Šafrán, Šípek, Taraxacum, Tilia, Upolín, Veronica, Zvoneček, Zvonečník…