Spor o Beskydský postup
Říjen 22nd, 2008 by Jiří JaklVyjděme ovšem ze skutečnosti, že si jako spotřebitelé kupujeme konkrétní herbicid s návodem či informacemi k optimálnímu použití. Kdo ovšem přesně dodržuje návody? Myslím, že je to asi tak jako se vaří podle receptů v kuchařkách “palačinkové těsto, akorát přidat, ubrat, nedělat…”. Podobně to myslím může být i s Beskydským postupem.
Ten byl zveřejněn v letáčku, jeho účinnost je potvrzována vědeckým výzkumem (doc. Mandák v době nepublikovaných výstupů “metoda je skutečně velmi efektivní”) i obecnými předpoklady (viz pod čarou). Je Beskydský postup (BP) jen popsaný způsob potírání křídlatek, nebo může mít širší obsah? BP totiž může být pojat jako postup likvidace trvalek či dvouletek s využitím glyfosátových herbicidů a zpětného toku živin do kořenového systému neporušenými pletivy + měl by být brán větší potaz na generativní rozmnožování (které je nevýznamné u křídlatek).
Myslím, že důležité je přiblížit princip možné likvidace rostlin. Jestliže ho lze spojit s dvěma slovy “Beskydský postup” připomínajícím úspěch likvidace křídlatek ochránců přírody v Kunčicích p. Ondřejníkem – mimochodem jakkoli princip je primárně spojen s křídlatkami, autor (p. Šrubař) se zobecněním souhlasí. Čili obecná formulace může být myslím viz níže.
Účinná likvidace je “Beskydským postupem” využívajícím zpětný tok živin neporušenými vodivými pletivy: 1) V průběhu vegetace nevytrhávat a nekosit nebo jinak mechanicky nepoškozovat. 2) Chemická likvidace až od května – ne dříve (u křídlatky vhodné spíše v době kvetení - srpnu). 3) Glyfosátový herbicid dokonale rozprášit na listy. 4) Postřik po 10ti - 14ti dnech opakovat až do opadnutí olistění. 5) Nelikvidovat odumírající porost předčasně, ale až je úplně suchý. Princip lze aplikovat i na další druhy rostlin s vyvinutým kořenovým systémem či oddenkem (rostliny vytrvalé či dvouletky), důležité je pak nezapomínat ani na rozmnožování rostlin semeny (odstranění květenství, včasné kosení ap.).
—
Z prací na transport glyfosátu v rostlině vyplývá, že je transportován z listů (na které se aplikuje) do jiných částí rostliny. Transport probíhá floémem a obvykle koreluje s transportem sacharózy (glyfosát se dostává přednostně do zásobních orgánů). U křídlatky japonské je transport asimilátů do oddenků opravdu masivní, nejvyšší na podzim, Price et al. (2002).
Literatura naznačuje, že by metoda s aplikací na podzim mohla fungovat. Ale účinnost se musí opravdu pečlivě ověřit experimenty přímo v terénu.
Posted in Botanopolitan | No Comments »