eBotanika.net - botanika na netu

Zajímavou skupinou rostlin jsou rostliny „mléčící“. Evolučně mají společného asi tolik jako rostliny stromové, žlutokvěté či trnité, na druhou stranu mléčení prozradí i příbuznost některých rostlin (znak čekankovitých). Podle barvy mléka se dají poznat i některé druhy planých máků (Papaver dubium, P. confine, P. lecoqii). Podle ronícího mléka se zase prozradí pryšce podobné kaktusům.

Z mléka máků se vyrábějí opiáty, vlaštovičníkové mléko se dá využít na bradavice, z jiných rostlin se dá mléko využít jako výchozí suroviny na výrobu kaučuku (resp. i žvýkaček). Ronící mléko nás může upozornit na nerozkvetlý zvonek. A kdo ví o kaučuku z kořenů brslenu? Mléko pampelišek se zase dokáže postarat o radost maminkám z ušpiněných dětí. No a nakonec vzpomeňme i výrobu mléka ze sóji. Nejsou ty kytky úžasné?

Co je to Magnolia Society? Magnoliová společnost (resp. zaměřená na rostliny čeledi magnóliovitých), nicméně nenechme se zmást domněnkami, že jde něco jako o hotel či film Magnolia, mající jako symbol jen pěknou kytku. Členem jsem od roku 2002, informace lze čerpat i z internetové presentace.

Původně jen americká společnost má dnes působnost po celém Světě, sdružuje přes 700 členů z 32 zemí. Členy jsou jak vědecké autority, tak i jen vážní milovníci magnólií. Činnost je zaměřena na možnost komunikace (k dispozici adresy členů), pořádání setkání, mezinárodních konferencí (významnější opět v Číně), vydávání časopisů (za rok rozesílka 2× žurnál Magnolia a 2× zprávy ze společnosti v Magnolia Magazine), knižních publikací (za zvýhodněnou cenu pro členy), pro členy je realizována výhodná výměna semen magnólií (i přímo z přírody). Společnost poskytuje i granty na výzkum, problém nejsou ani třeba trička s magnóliemi. V odborných problematikách spíše než sadovnická témata (pěstování, ale i registrace kultivarů) převažují ta biologická (reprodukční biologie, odolnost, evoluce a klasifikace). Členský poplatek pro našince 30 dolarů za rok.

Vzpomeňme několik dalších různě zaměřených společností:

Rhododendrony: -1- : -2- : -3-

Růže: -1-

Kalmie: -1-

Jehličnany: -1- : -2-

Dřeviny: -1- : -2-

A samozřejmě viz též eBotanika – Societies, organizations

…myslím server Příroda.cz. Se serverem mám zkušenost coby redaktor, svého času i aktivní propagátor. Jakkoli nových článků dnes moc nepřibývá, server si udržuje poměrně vysokou návštěvnost: počítadlo Toplist – Příroda.cz (srovnejme botany, botanika, Ekolist, eBotanika).

Z významných redaktorů Přírody vzpomeňme známou D. Honsovou (71 článků) a rekord v počtu článků mají šéfredaktorka L. Kadlíková (139), A. Rulfová (77), J. Šoltésová (71), J. Jakl (62 :) Musím říci, že jsem s Přírodou jednu dobu nechtěl být spojován (odešel z redakce) – šlo o faktickou kvalitu některých článků (otevřeně jsem kritizoval, sám bych dnes některé věci napsal jinak, ale i vůbec) a mazání kritických reakcí/názorů. Opravy jsou/byly problém (pochopitelně málo času jediné šéfredaktorky), mazání kritických reakcí jsem vzal spíše jako cenzuru (k této otázce ovšem viz Havrlant; nemyslím, že když mi někdo napíše toto, že bych to nemohl smazat a bránil tím zveřejňování nějakého objektivního názoru či podnětu).

Nakonec ve mne převládlo přesvědčení, že Příroda udělala řadu dobrého i přes svoji amatérskou podobu. Jedna věc je, že to není server vědecký, na druhé straně je kvalita popularizace – šíření třeba i bludů. Vezměme i výuku – žák dělající referát do školy těžko rozliší nekorektní informace. V nejhorším případě si jich učitel/ka ani nevšimne, naopak může žák dostat i horší známku – což by ovšem bylo smutné, pokud by nebyl předem poučen o informačních zdrojích a čeho se při hledání informací vyvarovat (tím nemyslím vůbec se neseznamovat s různými servery). Server ovšem rozhodně není bezcenný – můžeme se tahat o názvy a psaní jmen druhů či chybné morfologické údaje, nicméně na serveru je několik cenností.

1. je dělaný dobrovolnicky – amatérsky, je tudíž přitažlivý i pro amatéry – i ti měli/mají možnost se zapojit do díla, svým stylem (resp. i se srdcem – nejen trpným rodem) sdělit něco ostatním apod.
2. jsou zde zachyceny názory, byly zde i vášnivé diskuse – jakkoli se názory mohly od té doby nějak dále vyvinout, minimálně jsou dodnes vnímatelné jako různé eventuality, které lze mít na mysli, které se v různých strohých vědeckých textech tolik vyskytovat nemusí (nemluvě o politice – ne závislost)
3. server má přívětivou doménu, je dobře řešený technicky (otázka optimalizace pro vyhledávače a využití různých funkcí jako je kalendář apod.), dosud nabízí i různé aktuality a odkazy k informačním zdrojům
4. pokud zde chcete zveřejnit svůj článek, není zde uplatňována cenzura („tenhle autor psát nemůže, tohodle člověka v článku zmiňovat nejde, to je chybný názor, nejde uvést kontaktní adresy autorů…“) – samozřejmě přeci jen určitou formu a úroveň by odesílané články mít měly (i zkušenější autor nedodá vždy čtivé optimum)
5. články jsou dostupné každému zájemci bez placení či potřeby listovat kdesi v tištěné podobě

Jde o soukromý server, který provozují dva nadšenci, s cílem nikoli se obohacovat, jako spíše zkusit něčím oslovit ostatní (věnování pozornosti návštěvnosti a dnes více reklamy beztak stačí jen na provoz serveru). Obsah článků není odborně recenzován, měl by souviset s osobnostmi jednotlivých autorů. Jako redaktor bych se možná měl o Přírodě vyjadřovat jen lichotivě, myslím ale, že objektivita je cennější – na závěr bych rád popřál serveru další rozvoj!