eBotanika.net - botanika na netu

Možná si pamatujete na výzvu z pražské botanické v Troji. Pro připomenutí též článek na Britských listech či Botany.cz či eBotanika. Místo jsem navštívil a zeptal se zde přímo dr. Sekerky – viz video. Na obecné úrovni je úvaha nad účelem botanických zahrad, zaměstnáním několika odborníků, ochotě vést diskusi, na straně druhé záměry a zájmy dalších lidí.

Při ČSSD vzniklo nové ekologické uskupení nazvané „Zvonečník“. Veřejnost má bohužel malé povědomí o stínovém ministrovi Petržílkovi či poslancích této strany spojených s ochranou přírody (Böhnisch aj.), propagace ekologického programu ČSSD je spíše v kompetenci konkurenčních stran (zejména SZ upozorňuje na značnou kompatibilitu s jejím programem). Proto tu nové uskupení máme. Jistě umožní i lepší spolupráci a realizaci různých konkrétních aktivit ekologicky smýšlejících příznivců či řadových členů ČSSD. Vedení strany vítá vznik platforem, rozhodně ale cílem není sdružit „ekoteroristi“ při straně.

Hospodářská prosperita, ohledy na životní prostředí, ekologické projekty a spojení s naší nejstarší politickou stranou (levicovou)? Jistě, už kvůli konkurenci na politické scéně v této oblasti to jistě stojí za podporu či alespoň toleranci příznivců jiných stran. Konkurence by ostatně neměla být o dosahování úspěchu díky přidušení druhého, ale předčit druhého lepším výkonem (politika nikoli dusícího a dušeného, ale běžící).

Protože řadu botaniků ekologie zajímá a Zvonečník je rostlina, více viz stránky zvonecnik.estran­ky.cz. Zájemci, ozvěte se…

Na FLD ČZU v Praze bych rád vyzvedl toto:

Konference COYOUS: Je to konference pro mladé vědce, kde je možnost získat první zkušenosti s presentacemi a publikováním, ale i možnost seznámení se s pracemi ostatních. Vynikající je internetová organizace akce (registrace ap.), viditelná i snaha organizátorů o zvýšení úrovně proti „minulým“ ročníkům.

Studentské aktivity: Při fakultě máme dle fakultní presentace tři spolky – MOST : Myslivecký spolek : SPODEK

Filmaři: TV LESÁK – legendární skupina zejména díky snímku „Studoval jsem FLE“ (jen to FLE už neexistuje – se rozdělilo). Souhrn nalezneme i na Amatérskéfilmy­.cz.

Děkan: Podívejme se na něj v pozdravu „z Madridu“. Osobně mu děkuji za záštitu soutěže Pozor na invaze! a vyjádření k invazím. I skrze kritizovatelné ochránce přírody tu je vidno možná různá spolupráce, možnost nevyhýbání se vzájemné komunikaci, pomoci ap.

Tolerance minoritních názorů: Stejně jako se mluví o ekologickém zemědělství, ekologie se týká i lesnictví. Jsou různé názory, známá diskuse kolem stavu lesnictví by ovšem neměla zůstat jen na internetu, např. v Živě by se mohl objevit i názor či plánovaná řešení kritizované strany (lesníků obecněji). Také třeba na podzimní konferenci ČBS by nutně nemuselo dojít jen k názorovému souznění.

Stránka časopisů je myslím docela pestrá, některé odkazy tu ale jistě i chybí. Jsou odkázány i časopisy obecně přírodovědné (s dobrými i botanickými články – Živa, časopisy přírodovědných oddělení muzeí), s klasickou botanikou již hraničící (Biologia Plantarum, časopisy ústavů aplikovaného výzkumu), doplněny i časopisy slovenské. Je to možná různorodé, ale výsledek (množství) asi odpovídá českému regionu – jde o jeho velikost (např. psaní o jevech u potoků, nikoli o nemimořádném jevu u jednoho potoka?) a množství zainteresovatelných čtenářů či navazujících výzkumníků (botaniků). Pokud máte zájem o sborníky a časopisy vydávané nějakými konkrétními institucemi (muzei či výzkumnými ústavy) či zájmovými společnostmi a sdruženími, lze doporučit hledání přímo na jejich stránkách (obvykle sekce „publikační činnost“). Přímé vyhledávání těchto časopisů pomocí vyhledávačů naráží na problém zaindexování, odkazování a hlavně je lépe vědět předem, co hledat (název časopisu). Ryze internetovým stránkám/časopisům se věnují zvláštní sekce eBotaniky podle tématického zaměření (stránky o rostlinách v č. botanice a sv. botanice).

Průběžným čtením časopisů lze získat přehled o současném poznání. Je otázkou, zda vyhledávání konkrétních informací (popř. citací) ve vědeckých databázích (ev. Svět) tento přehled může nahradit. Stále však existují předsudky, že prestižní časopisy mohou vycházet jen na papíře. Tomu věří spíše starší generace a spíše zaostalost tohoto tvrzení dokládá J. Dlouhá v Envigogice. V české botanice se stále věří především na papír – amen

Není hloupých otázek, ale lidí, kteří se neptají. Napadlo Vás někdy zeptat se zahradnice?

http://www.stre­am.cz/video/109479-zahradnice/0

Letos si poprvé můžeme udělat obrázek o floristických kurzech Č. botanické společnosti nejen z povídání, ale i z filmu. Vsetínský kurz najdete na:

http://www.stre­am.cz/video/105082-floristicky-kurz-cbs

Za zfilmováním akce stojí ČSOP JARO Jaroměř. Myslím, že takové akce stojí za to popularizovat.

Kontext: floristické kurzy ČBS 2008 a floristické kurzy ČBS.

Lze zaznamenat nejen různá upozornění, ale i výzvy a přistoupení k nespolupráci, nehledě co to přináší za „pokrok“ v botanice. Akce jednoho vedou k jeho aroganci, dokazování hlouposti druhému a zabředání třetího do označení „zasloužilý pracovník“. Proč jeden neodkazuje druhé, druhý všechny a třetí pomalu nikoho? Změní to pár písmenek podobně jako popíchnutí, kdo že je na akce a co není věda? Nezasmějí se tomu nakonec, místo afektů, všichni na slovíčku u sklenky? :)

Neodmyslitelnou součástí botaniky je herbářování. Rozhodně nejde o něco, čím jsou jen „obtěžováni“ žáci základních škol, ale jde o nezbytnou vědeckou dokumentaci. Položky v herbářích definují typy taxonů (nezbytné k popsání nových taxonů; typy viz materiál k nomenklatorice), mohou dokládat historické rozšíření taxonů, jejich morfologickou variabilitu, správné určení a charakter rostlin z nichž byly získány vzorky i k molekulárním studiím apod. (vzorky bez herbářových dokladů nemají smysl).

Herbáře provozují nejrůznější vědecké instituce (muzea, školy, botanické zahrady, botanické ústavy), existují ale i sbírky soukromé. Největší jsou herbáře pražské (přírodověda, muzeum), které patří mezi největší v Evropě. Velmi užitečnou stránkou je Seznam herbářových sbírek v ČR (provozuje Moravské zemské muzeum). Odkaz na tuto stránku je i na herbáře. Dále lze dosud získat v tištěné podobě Vozárová et Sutorý (2001); Index herbariorum Reipublicae bohemicae et Reipublicae slovacae; Zpr. Čs. Bot. Společ. 36, Suppl. 2001/1 a Bull. Slov. Bot. Spoločn. 23, Suppl. 7 (viz -zde-).

Klíčem ke světovým herbářům je stránka herbaria. V případě zájmu Vám pracovníci v herbářích rádi položky ke studiu poskytnou (v případě nekomerčního využití služba zdarma). Novinkou je zpřístupnění nejvýznamnějších položek na internetu – již běžné u velkých světových herbářů.

O zásadách herbářování se dozvíte více v publikacích:

• Peciar V. (2004); Jak si uděláme herbář In. Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin: 274–286
• Hoffmannová E. (1984); Jak založit herbář; Mladá fronta
• Křísa B., Prášil K. (1994); Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu; PřF UK v Praze

Základy herbářové techniky (dle materiálu MZLU):

Sběr rostlinného materiálu

Rostliny v terénu sbíráme do velkého sáčku z PVC. Sbíráme pokud možno celé rostliny (i s kořeny), nejlépe kvetoucí, popř. plodné. U stromů a keřů sbíráme přiměřeně velké části větví se všemi možnými náležitostmi (trny a jiné výrůstky). Vybíráme rostliny dobře vyvinuté, nepoškozené, reprezentativní. Hlínu a jiné nežádoucí příměsi z kořenů odstraňujeme důkladným otřepáním.

O všech sběrech si vedeme přímo v terénu poznámky (datum, místo sběru, charakter stanoviště, příp. barva květů, vůně). Rostliny je vhodné označit např. číslem (na papírku připevníme na rostlinu), pod kterým si vedeme zápis v terénním zápisníku.

Při sběru rostlin pro herbář respektujeme zásady ochrany přírody (druhová ev. územní ochrana).

Preparace a sušení

Nasbírané rostliny vkládáme mezi savé papíry (např. noviny). Není-li možné založit je ihned po příchodu z terénu, uložíme je v uzavřeném PVC sáčku do ledničky (vydrží několik dnů) a do novin založíme později. Při zakládání dbáme na to, aby všechny části rostliny byly řádně rozložené. Příliš vysoké rostliny, které by se nevešly na formát herbářové položky, můžeme patřičně ohnout (většinou provádíme už při sběru). Nebo je rozřežeme na více částí, které pak ukládáme společně na jednu položku. Ohyb můžeme u křehkých rostlin fixovat pomocí kousku papíru. Silné kořeny, hlízy nebo cibule rozřízneme na poloviny nebo na více plátků, které pak rozložíme na papír.

Větší balík takto uložených rostlin zatížíme a necháme na suchém a teplém místě vyschnout. Aby rostliny neplesnivěly, překládáme je podle potřeby do suchých papírů (na začátku sušení každý nebo každý druhý den, pak méně často).

Herbářová položka

Vylisované rostliny umístíme na čistý tužší papír a přilepíme na několika místech tenkými proužky papíru nebo lepící pásky, aby se posunováním nepoškodily.

Běžně se na herbářové položky používá balící papír formátu A3. Pro herbář požadovaný k zápočtu ze systematické botaniky však stačí velikost A4 (může být i měkký papír).

Každá herbářová položka musí mít tzv. herbářovou etiketu nebo-li schédu. Je to lístek o rozměrech asi 8×10 cm, který se přilepí do pravého dolního rohu položky (pro zápočtový herbář je možno použít razítka, které je k dispozici u vyučujícího). Schéda obsahuje tyto údaje o dané rostlině:

• Úplný vědecký, případně i český název rostliny a její zařazení do čeledi
• Název lokality, na níž byla rostlina sbírána
• Stručné ekologické údaje o stanovišti
• Nadmořskou výšku lokality (podle mapy)
• Datum sběru
• Jméno sběratele a určovatele

Co napsat na schédy, abychom se v nich vyznali nejen my, ale i druzí? (dle materiálu PřF MU Brno):

• Číslo etikety (JD02/111, Grulich 23825, 54/23)
• Počet (někdy se sbírají duplikáty nebo je potřeba rozdělit velkou rostlinu na kousky).
• Taxon (Carex hirta, Prunus, Viola x vindobonensis)
• Variabilita (např. flore albo)
• Země (Česká republika; Kazachstán Moravia, Gallia, Siberia)
• Oblast (fytogeografický okres nebo geomorfologický celek)
• Okres (distr. Semily, Finistère, Corse Haute, Kraków; bývalý okres nebo blízké město)
• Katastr (sídlo, k němuž naleziště vztahujeme; Aš, Břeclav-Poštorná, Praha-Dejvice, Poysdorf, Montpellier)
• Geografická lokalizace, naleziště (dolní část Košarských luk, 1,25 km SZ od soutoku Moravy a Dyje, Pavelkova louka, asi 1,9 km SSV od železniční zastávky (Lednice), jižní svah Čistecké hůry (563), 2,8 km od kostela v severní části vsi)
• Ekologická charakteristika místa, naleziště (podél vyschlého kanálu, nezapojený trávník na písku, louka svazu Cnidion venosi, banket silnice, skládka domovního odpadu, obnažené dno vypuštěného rybníka)
• Nadmořská výška (270 m n. m.; 1300–1500 m a. m., s. m. = supra mare)
• Pole síťového mapování (7266; 7266/1, 7266a; 7165a25)
• Fytogeografický okres (15 /Východní Polabí/)
• Datum sběru (17. 5. 1999; V. 2001, die = dne)
• Sběratel (leg. J. Unar; J. Chrtek & B. Křísa; leg. = legit)
• Určil (det. J. Kirschner; det. = determinavit)

Poznámky v databázi:

• Revize (rev. = revidit; confirm. = confirmavit)
• Uložení (BRNU, BRNM, BRNL, PR, PRC, PR)
• Poznámka (chybná determinace, chromosomový počet, uveřejnění nálezu)

Více o dokumentaci rostlin viz určování a uchovávání rostlin.