Hantýrka

Květen 31st, 2008 by Jiří Jakl

Termíny souvisejí s oborem, avšak jejich užití v ústech odborníka mezi odborníky může znamenat i něco jiného, než jak slovo zná veřejnost (podobné i myslivecké latině - barva, světla…). Reálně se také může zaplétat běžná mluva, oficiální termíny a oborová hantýrka, takže aby snad na český jazyk měl člověk hned tři výkladové slovníky a ptal se, jak co kdo myslel (nebo mezi kým myslí, že je :)

Merlíky: Nejen rod merlík (Chenopodium), ale merlíkovité vůbec. Tím jako merlík lze označit i řepu či špenát, naproti tomu veřejnost jako merlík může označit třeba jen rod merlík a lebeda (Atriplex).

Mrkve: Zase nejen rostliny či druhy rodu mrkev (Daucus), ale rody čeledi mrkvovitých (či chcete-li okoličnatých). Veřejnost si “mrkvovitost” planých mrkví třeba ani neuvědomuje a tyto mrkve pro ni ani jakoby neexistují. Výjimkou je ale třeba gerhard (bršlice kozí noha). Nicméně vžitý nebotanický název a jeho neuvádění v botanických publikacích jsou určitou zárukou, že se bude pořád hledat a ptát, jak se gerharda zbavit (když neznáte jméno, neznáte rostlinu, a pak něco hledejte :)

Plevel: Je to jeden z českých názvů/jmen rodu Holosteum (u nás plevel neboli čmánec okoličnatý). Je to ale i obecný termín, který se zmíněným rodem přímo vůbec nesouvisí. Veřejnost termín může vnímat jako nežádoucí organizmus v kultuře náležející do rostlinné říše. Zahradnický slovník nabízí dva výklady. Jednak rostliny plevelné jsou druhy plané, člověkem nezušlechtěné (takže plevely se jakoby zabývá přírodovědná botanika). Jednak jsou rostliny zaplevelující, které jsou nežádoucí příměsí v pěstovaných, zušlechtěných rostlinách. V daném pojetí jsou tedy plevele rostliny plevelné a zaplevelující, do plevelů patří vlastně i rostliny volněrostoucí a kombinuje se to ještě se šlechtěním (nakonec pěstované rostliny mohou být i rostliny nezušlechtěné). To co pak vnímá veřejnost jako plevel, to lépe snad označovat jako nežádoucí druhy rostlin. Co je to tedy vlastně plevel mimo hantýrku, přestaneme říkat plevelům plevel?

Inváky: Invazní či invazivní druhy organizmů. Rozuměny jsou druhy nepůvodní, problematické z hlediska šíření v přírodě (šíření nové, rychlé, negativně ovlivňuje biologickou rozmanitost, ale může ovlivnit i přímo hospodářství či lidské zdraví).

Trny: Pro dobro vyučovaných a ideálně posléze poučujících ostatní se obvykle vštěpuje rozdíl mezi trnem a ostnem. Žádná růže není trnitá, ale ostnitá. Přesto nakonec jak v botanické hantýrce, tak mezi lidmi má růže trny.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Určování a uchovávání rostlin

Květen 25th, 2008 by Jiří Jakl

Botanici mají neustálou potřebu rostliny určovat a pojmenovávat. Dobrý botanik se dříve poznal podle toho, kolik rostlin byl schopen určit (a popsat kde která kytka roste a jak vlastně vypadá), případně kolik “špeků” měl ve svém herbáři či na zahradě. Kvalita moderního botanika je dnes posuzována spíše podle jeho publikací, řešení projektů nebo snad i podle jeho digitální fotobanky.

Botanici, kteří ty “kytky umí”, jsou mezi námi naštěstí stále. Poznávací znamení - ostych u běžných rodů jako je pampeliška, ostružiník či kontryhel (třeba ostružiníků je u nás více než stovka druhů, které běžný botanik ani neřeší). Setkat se s těmito botaniky můžete na různých exkurzích, rádi Vám řeknou “pohádky” i o běžných rostlinách (a nepochybně také poznáte, co znamená “botanické tempo”).

Určovat rostliny se ale můžete naučit i sami podle dostupných klíčů. Pro začátek se příliš nedoporučují vyčerpávající vědecké publikace, ale běžné obrázkové publikace (problém ilustruje článek na Příroda.cz). Získáte tak nejprve přehled o běžných druzích, pak je možno se pustit do “špeků” a zapeklitostí. Prověřit své skutečné znalosti je možno na botanických exkurzích (viz akce), poznávacích soutěžích (školní soutěže, akce ČSOP apod.), nebo v botanických zahradách (kde jsou rostliny opatřeny cedulkami). Nevýhodou samouky je, že si mnohdy nemusíte být jistí správnou determinací a determinace zabírá dost času. Spoustu věcí se naučíte, když je slyšíte, o spoustě determinačních znaků a jejich váze se třeba ani nedočtete. Proto je docela vhodné navštěvovat různé botanické exkurze, zkusit poznávačky ap.

Určenou rostlinu je vhodné si nějak uchovat pro možnost pozdějšího připomenutí, nebo pro přeurčení odborníky. Nejjednodušším způsobem uchování bylo herbářování. Je to pro živé rostliny destrukční metoda, jejíž aplikaci vůbec nelze doporučit na rostliny chráněné zákonem. Utrženou rostlinu přeneste domů v igelitovém pytlíku. Důležité je zachování květů, plodů či listů (nesou determinační znaky). Vhodné jsou záznamy, kde jste rostlinu našli (louka tam a tam), jakou měla barvu květů či zda tvořila výběžky či trsy - tyto informace jinak zachovat nelze.

Rostlinu rozprostřete do novin a poté lisujte v tvrdých deskách zatěžkaných třeba knihami. Pozor na plesnivění, noviny a rostliny je nutno překládat (méně starostí je v herbářových sušárnách). Herbářová kytka (”seno”) je plochá a vybledlá či zčernalá, ale tvar listů, chlupatost, znaky na květech apod. jsou u ní zachovány. Hlavní význam rostlin v herbářích spočívá v jejich dokumentačním charakteru (doklad růstu nějakého taxonu na nějaké lokalitě, správného určení a neproblém s patogeny či např. ploidií u rostlin použitých k molekulárním analýzám apod.). Díky opakovanému kontaktu s herbářovanou rostlinou se tu rostlinu také lze “naučit” (bezpečné poznání druhu). Samozřejmě například třímetrový kaktus asi těžko zalisujete a v těchto případech Vám poradí následující literatura. Psaní sched a informace o herbářích jsou zde.

* Peciar V. (2004); Jak si uděláme herbář In. Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin: 274-286

* Hoffmannová E. (1984); Jak založit herbář; Mladá fronta

* Křísa B., Prášil K. (1994); Sběr, preparace a konzervace rostlinného materiálu; PřF UK v Praze

Mnohem atraktivnější metodou je dnes fotografování rostlin. O výhodách klasické a digitální fotografie již snad není třeba se rozepisovat. Výhodou vlastní fotografie proti herbáři je její skladnost a možnost např. záznamu přirozeného prostorového tvaru orgánů a jejich barev (samozřejmě velmi záleží na použité fototechnice a jejím nastavení). Nevýhodou fotografování je vstupní cena (počítač a fotoaparát běžného zájemce přijdou na nějakých 20.000) a fakt, že nemusíme vždy zachytit všechny důležité detaily rostlin (můžete ale také vyfotit konkrétní lokalitu).

Jinak je samozřejmě možno si rostliny kreslit nebo scanovat (scanovat se dají třeba i šišky). Ale nakonec zejména listy se dají kopírovat i na černobílé kopírce (některé publikace jsou plné kopií listů :-))

Poznámka:

Než o prostou náročnost by snad mělo jít o přínos a výsledek - i jednoduchý projekt založený na dobrém nápadu nakonec může pro vědu (co se ví, resp. oslovení veřejnosti věděním) udělat mnohem více, než cokoli zbytečně náročného (drahého, kolektivního, velkého, hůře pochopitelného…). Stačí si vzpomenout na různé weby, pořady, knihy… (které se kvůli jejich tvůrcům nemají třeba ani propagovat, nakonec některé jsou i sprostým slovem, které se zmiňuje jen “náhodou”).

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Kdo komu ukáže :)

Květen 22nd, 2008 by Jiří Jakl

Kdo by nechtěl ukazovat, jak jsou ty kytičky krásné… - “Ukážeme vám kytky!

Jenže ono se taky dá říci “Kytky, my vám ukážeme!

Malá myšlenková hrátka a všechno je jinak. A taky záleží, jak se to řekne. Ono “ukážeme vám kytky” může být zvolání do pranice, něco, co jistě nedokáže říci kdekterý průvodce (který k nim jen “něco” prostě říká, resp. prostě něco jen říká :)

Co si ale budeme povídat, případ “Kytky, my vám ukážeme!” zní mnohem akčněji. Akorát že to může být spojeno s (ducha)prostým bojem proti přírodě, stejně ale tak s odhodláním ochráncovým pomoci přírodě (invazní ochránce).

Tak to byla myšlenka dne :) Snad ještě ukázat pár kytek.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Hledá se rostlina s příběhem!

Květen 14th, 2008 by Jiří Jakl

Jste vědec zkoumající rostliny v laboratoři nebo v terénu? Pracujete jako botanik například v muzeu či ve správě chráněného území? Nebo se jen rád/ráda touláte přírodou? Máte zájem o rostliny a fotografujete?

Je tu další akce! Cílem je přitáhnout pozornost veřejnosti ke “kytkám” a ukázat, že vůbec nejsou nudné. Do soutěže můžete zasílat fotografie rostlin, k nimž se navíc váže nějaký biologický “příběh”. Ke snímku musíte přidat krátký komentář, proč je rostlina podle vašeho názoru zajímavá nebo významná pro vědu, lidstvo či ochranu přírody, případně jaký biologický jev fotografie ilustruje. Komentář nemusí být nijak dlouhý ani odborný, hlavně aby byl zajímavý.

Kategorie: 1) junioři do 20 let 2) profesionální biologové 3) veřejnost. Vítané jsou mikroskopické snímky od vědců stejně jako fotografie rostlin z procházek přírodou. V každé kategorii je 1. cena 10 000,- Kč, 2. cena 5 000,- Kč a 3. cena 3 000,- Kč. Nejlepší příspěvky budou 3.–7. 11. 2008 vystaveny v sídle Akademie věd na Národní třídě v Praze.

Podrobnosti o soutěži najdete na fotopribeh.avcr.cz.

Posted in Botanopolitan | 1 Comment »

Akce

Květen 13th, 2008 by Jiří Jakl

Botanické žně doprovází různé akce. Můžete navštívit třeba zfilmovanou formou např. výlet na Slapy od Vraního voka. Tu se dohmátneme i zajímavé pohádky a báječném Rothmalerovi.

Aktuálně pozvěmeš na akci klubu Českého svazu ochránců přírody. Jde o seminář o managementech (nejen) botanických přírodních lokalit spojených s celodenními exkurzemi u Bučovic. Akce se koná 23.5 až 25.5 2007 v oblasti Ždánického lesa a více viz pozvánka a nezapomeňme na návratku.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Květomluva

Květen 11th, 2008 by Jiří Jakl

Ke Dni matek někteří rozdávají stovky růží… , to je vůně tradice. Darování květin je spojitelné s květomluvou, kterou ovšem každý neovládá. Ten jazyk je jaksi složitý a schválně kolik bod/ů za květomluvu získáte v jednom testu či v jiném testu. Já květiny vybírám podle toho, jak se mi líbí :)

Chcete něco říci květinou? Stačí květino-český slovník. Zadáme květomluvu do vyhledávače a nalezneme třeba estránky květomluvy nebo stránku i s obrázky.

Asi nejlépe víme, co znamenají rudé růže. U ostatních kytek ale asi každý mluví jiným jazykem. Co znamená barva, rozměry, složitost, voňavost a trny – je to poněkud netradiční vědění spojené s květinami…

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Všudypřítomné záznamy

Květen 4th, 2008 by Jiří Jakl

Ledaskde nás sleduje policajt prostřednictvím kamery na uličníky, ledaskdo k vám může přijít s puštěným diktafonem nebo si vás nafotit v různých situacích. Nově přichází se i s nápadem jak dát tajným službám informace o našich finančních účtech. Snad ještě aby nám někdo mohl lézt do pošty (zejména té internetové, kde se toho promele…). Co z toho? Protože se všechno nežádoucí zaznamená a dá dohledat, motivuje nás to nedělat nic, kvůli čemu či komu se ty záznamy pořizují. Výsledek - neustále si dávat na něco pozor, nemluvě o využitelnosti totalitou (kdy si někdo cizí čte poštu, sleduje kontakty a připravuje “lepší zítřky”).

Záznamy ovšem mohou zaznamenat i radostné okamžiky, krásu komentovanou na exkurzích nebo pomoci šířit třeba vzdělání a osvětu. Platí to i o botanice (jakkoli obecná pravidla jsou mnohdy specificky překrucována). Cílem učitelů a vzdělávacího systému je úspěšné předávání užitečných informací co nejschopnějším studentům, přibližování know-how úspěchu v dané profesi, aby student měl z čeho vyjít a mohl to vlastním přístupem i překonat. Nač vycházet ze statických skript nebo poznámek, když úspěšněji lze ke studiu využívat digitální záznamy přednášek (ať vytvořených samotným učitelem, tak studentem). Stejně tak může učitel zaznamenávat např. výkony i u ústních zkoušek a případné reklamace mohou nakonec studenti řešit srovnatelností se zaznamenanými výkony kolegů. Je jen otázkou, kdo by za jakých podmínek (souhlasu nahraného?) měl mít k těm záznamům přístup a co se s osobními údaji může stát třeba v zájmu veřejné či tajné bezpečnosti.

Jak se zdá, přichází doba stále plnější záznamů. Je to velká šance posunout věci kupředu. Nezahodíme ale brzo všechny ty mikrofony, objektivy, gigabajtové paměti a internetovou distribuci? Potřebujeme sebe a kytky intenzivně zaznamenávat?

Posted in Botanopolitan | No Comments »