eBotanika.net - botanika na netu » 2008 » Březen

Velké květeny

Březen 29th, 2008 by Jiří Jakl

Na našem území vyšla řada květen či prodromů dnes již “historických” - Čelakovský (1868-83), Flora Bohemica (1877), Formánek (1887), Polívka (1900-1904), Dostál (1950). Existují i květeny zaměřené nejen na celé země české koruny, ale i třeba jen na jednotlivá pohoří (Krkonoše, Železné hory…). Díla jsou dostupná poněkud omezeně, ale stejně jako se pracuje na zpřístupnění některých cenných historických herbářových položek (mělo by být dostupné skrze trojúhelník Botanický ústav + Národní muzeum + Česká botanická společnost), pokusy o větší zpřístupnění máme i v případě historických květen. Tu máme “vlaštovku” České botanické společnosti, která připravuje zpřístupnění staré a těžko dostupné literatury na internetu (viz jihočeská pobočka), takže obrázek o ní a čerpat z ní bude moci každý (alespoň v knihovně s přípojkou k netu - byť z jiné oblasti vědění, ale poněkud monumentálně vypadá elektronické zpřístupnění práce Ch. Darwina).

V současnosti pro naše území mají význam dvě používané květeny - Dostálova dvojdílná Nová květena ČSSR z roku 1989 a plánovaně devítidílná Květena ČR (1988, 1990, 1992, 1995, 1997, 2000, 2005, ….?). Dostálova květena je v současnosti poslední vydanou kompletní česko(slovenskou) květenou. Dokud nevyšel Kubátův klíč, byla tato květena posledním kompletem k druhům české květeny a kritizovaným nosníkem nomenklatury (jmenosloví) i pojetí taxonů. Výhodou je, že květeny mohou současně nabízet určovací klíče, charakteristiky taxonů a jejich vyobrazení (naproti tomu klíče jsou především určovací pomůckou). Dostálova květena dnes zastarává co do úzkého pojetí rodů, kdy se pak běžný čtenář těžko orientuje v názvech rodů - že třeba Anisantha sterilis je vlastně obyčejný Bromus sterilis (sveřep/ec jalový). Tuto květenu dal do kupy jeden člověk, což je na jednu stranu obdivuhodný výkon. Na druhou stranu kolektivní díla, kde za jednotlivé části ručí jednotliví zainteresovaní odborníci, mají jistě také své kvalitativní přednosti (nicméně o odborné spolupráci se dočítáme na straně 13-14). Neobjevují se zde také citace použité literatury, které v Květeně ČR mohou čtenářům ušetřit práci s hledáním dalších informací (o pracích, které ještě nemusí být dostupné v elektronických knihovnických databázích).

Co ale Květena ČR? (nikoli “nová”, ale ta dokončovaná). Tu nás instinkt vede na stránky Botanického ústavu, kde ve výzkumné činnosti nacházíme bližší informace -zde-. Prim dnes mívají vědecké práce využívající cytologické a molekulární analýzy, které posouvají poznání různých jevů dopředu, umožňují se zapojit do mezinárodních publikačních aktivit (impaktů ap.). Určování, popisy a rozšíření druhů je druhá stránka vědy, kterou běžnému botanikovi zpřístupňují díla jako Květena či Klíč. Tak či onak, na Květenu dnes není moc času. To se nakonec projevilo u nejednotného pojetí některých taxonů (zejména rodů), které v 80. letech bylo úzké a po téměř dvaceti letech vydávání odpovídá pojetí co je v Klíči - navíc lze předpokládat další vývoj, takže v nejnovějších dílech patrně ani ne jemu.

Počtem dílů je Květena někdy srovnávána s třicetidílnou
květenou sovětských republik (jednotlivé díly vidno i dnes v angličtině ke koupi - za zhruba stovku euro). Ta má 22 tisíc stránek, vycházela v letech 1933-1964, viz -zde-. Je s podivem, jak tento komplet může být dnes komerčně prodejný přes polemizovatelnou kvalitu související s dobou vzniku. Z květen vydávaných v zahraničí se vztahem k nám zmiňme Flora Europaea (5 svazků, vycházela 1964-1993, více -zde- či -zde-), světové flory on-line jsou na floras.

Když člověk takový text píše, je cítit různě vyvolávaná sympatie či antipatie k tomu kterému dílu. Těžko různá díla objektivně srovnávat - kvalitu a kvantitu díla, jak dlouho trvalo vydávání, jaká a pro koho byla/je jeho dostupnost, kdo to psát nemohl, kolik to vytvořilo autorů, za jaké platy a státní granty (daňové prostředky), na jaký papír se to kde vytisklo. A přeci je to jen o popisech rostlin :)

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Floristické kurzy ČBS 2008

Březen 24th, 2008 by Jiří Jakl

Velký floristický kurz se uskuteční ve dnech 29. června – 5. července ve Vsetíně. Bližší informace naleznete na stránce ČBS -zde-. Do konce dubna je nutné se na akci přihlásit, funkční přihlášku stáhnete -zde-. Členové ČBS mají slevu kurzovného 500,- Kč.

Floristický (mini)kurz pořádaný Východočeskou pobočkou ČBS bude tentokrát 5.–8. června na Svitavsku. Více viz -zde-. Přihlásit se lze do konce března, kapacita omezena na 35 osob.

Floristických minikurzů Severočeské pobočky ČBS je vícero: 16.–18.5. v Odolené Vodě, 28.6.–2.7. ve Frýdlantu, 19.–21.9. v Chomutově. Více viz -zde-.

*floristické kurzy ČBS

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Kubátův klíč

Březen 19th, 2008 by Jiří Jakl

Klíč - základní věc ke vstupu tam, kam se má povolaná osoba dostat. S botanickým klíčem se každý zájemce může dostat k poznání květeny. Nejvýznamnější český klíč v současnosti je ten Kubátův, dále Dostálův (1958), k určování se používá i německý obrázkový Rothmaler (3. díl exkursionsflory) nebo rakouská exkursionsflora. “Neterénní” jsou klíče v Květeně ČSSR (1989) a v Květeně ČSR/ČR (1988-20??). Existují i další určovací pomůcky pro laiky, k naučení základních druhů se asi nejčastěji používají Naše květiny.

Klíč Kubát a kol. 2002 je nejnovějším kompletem k naší květeně a určitým standardem pro česká jména rostlin. Jsou v něm všechny ve své době známé druhy české květeny, ale určíte s ním i třeba druhy pšenice či magnólií. Terénní botanici ocení bytelnost knihy, která má odolnou vazbu a kvalitní papír. Na deskách se hodí měřítko, jinak velikost “akorát do báglu”. Použité zkratky a značky tu máme vysvětleny hned třikrát (spíše to před tiskem uteklo). Nejčastější výtkou je málo obrázků (které by ovšem knihu prodražily, zvětšily i její rozměry nebo se musel použít tenčí papír). Uvedení apomiktických druhů si zase vysloužilo kritiku od těch, kteří takové druhy neuznávají, nejsou schopni takové druhy rozlišit, jsou mimo jejich chápaní či potřeby (ba naopak někdy apomiktický endemit může jen komplikovat nějaké třeba stavební aktivity). Těžko říci, kolik nespecialistů vlastnících Klíč se pustí do určování desítek či dokonce řádově stovek ostružiníků, pampelišek, jestřábníků či jeřábů (každopádně nikde v nedodělané Květeně je dohledávat nemusíme a v Klíči prostě jsou). Kritiku si vyžádalo i pojetí některých rodů - sice není použito úzké pojetí (od kterého se obecně ustupuje a zvláště populární u nás snad ani nikdy nebylo - viz sasankovky, tuřice či prostřelence), nicméně např. zařazení meruněk či třešní pod jeden rod Prunus je zase snad poněkud jaksi…

Zajímavou akademickou diskusi ke Klíči najdeme na stránce prof. Herbena. Na botanice pro suchdolské ekology jsem také spustil myslím zajímavé hlasování. Najdou se hlasy považující Klíč za akademickou hříčku, více než polovina hlasujících považuje Klíč pro základní kurz botaniky za nepřehledný text s malým počtem obrázků a velkým počtem druhů. Vidno Klíč je tedy spíše pro labužníky a pro již profesionály. Když se Klíč poprvé objevil v obchodech, viděl jsem i “skákavé reakce” - prostě radost, že si lze koupit něco pořádného, aktuálního a českého do terénu. V době vydání Klíč patřil mezi nejprodávanější tituly nakladatelství Academia. Kdo nemá zájem o klíč akademický, na trhu jsou jiné publikace - s fotografiemi a jen nejdůležitějšími druhy. Klíč připravil tým specialistů na příslušné taxony, připomeňme alespoň hlavního editora - doc. Kubáta.

Škoda, že Klíč není dostupný na internetu - stačil by i jen elektronický formát putující do tiskárny, Klíč by mohl být i interaktivní, investice daňových poplatníků a energie autorů do vzniku díla mít větší efekt, mohlo to oslovit více zájemců o botaniku a počet prodaných výtisků by přinejmenším stejně neklesl (kdyby nevnikla verze pro PDA, které se dají používat i v terénu).

Co asi vede k tomu, že podobné publikace na internetu ke stažení ještě nejsou? Je to zapovězeno, že “zákony a pravidla to neumožňují”, “bylo by to moc vědy najednou”, “musí se to profinancovat”… Pravidla si někdo pro své potřeby vytvořil, šíření korektní vědy by se mělo jedině podporovat. Peněz autoři dostanou tím více, čím se jejich dílo v dané době co nejlépe využije (ne když se využije málo). Když se výtvor nepoužije jen v knížce, tím více může dostat zaplaceno i za další využití. Snad ještě může připadat v úvahu - je mnohem těžší něco vyprodukovat než zkonzumovat. Tu vědec může být především producentem (vědy) a jakožto omezený konzument (čtenář) může mít nakonec menší přehled o konzumu (co je známo), než prostí konzumenti (čtenáři). Zkrátka velmi dostupná věda může vést k tomu, že o ní mohou mít lepší přehled ne vědci (vědu dělající), ale veřejnost (vědu jen pohodlně přijímající). Toť otázka (exklusivity přístupu k vědě, někdy i jištěné veřejnosti cizím jazykem ap.)…



Posted in Botanopolitan | No Comments »

Spolupráce s ochranáři

Březen 14th, 2008 by Jiří Jakl

Jak často se setkáváme s odkazy na ochranářské organizace u různých institucí? Neřekl bych, že vždycky ano. Svědčí to o nezajímavosti a nedůležitosti, o politice účelové neochoty spolupráce? Nebo se ochranářské organizace nesnaží o spolupráci a vlastně se o nich neví? Mnohdy se píše o ekologii, uvádí využitelnost vědeckých poznatků v ochraně přírody, ale proč se pomíjí občanský sektor?

Problematiku odkazování osvětlí sekce ochrana přírody a ŽP, vysoké školy či společnosti a sdružení. Odkazy obvykle spravují webmastři, ti jsou pod dohledem vedení a tu a tam někdo o přidání odkazu zažádá (a buď se mu vyjde vstříc, neodpoví, či se zástupným důvodem polituje nemožnost přidání odkazu, i kdyby byl pro návštěvníky užitečný a na rozdíl od ostatních alespoň aktuální).

Absenci odkazů na ochranáře si lze vysvětlit různě - předsudky o neprofesionalitě, bezvýznamnosti, neochotě spojení vědy s občanským sektorem ap. Tím je ale bohužel takový stav či dojem jen utužován. Jakkoli vliv institucí na občanský sektor nemusí být žádoucí, instituce by jistě občanský sektor neměly přehlížet či bránit iniciované spolupráci. Instituce tu nakonec nejsou jen pro státní zaměstnance (vědce, úředníky…) a pracovníky živící se komerčním prodejem.

Neziskové organizace (resp. nemusí to být ani lidé vytvářející úředně evidované sdružení) často přichází s různými chválihodnými iniciativami, se zapojením a osvětou veřejnosti, výhodou jsou i zkušenosti přímo z terénu (ne práce u stolu). Naše současné největší ochranářské organizace byly založené ne tak dávno - Brontosaurus (1974), Český svaz ochránců přírody (1979). Snad to byla reflexe na stav a běžný přístup k přírodě, se kterým bohužel nemá problém řada lidí ani dnes (programy, neprogramy - populace ropáků má stabilní úroveň a vychyluje ji jen převládající dobová ideologie). Další sdružení se nezřídka odsouvají jako “ekologistická” (bez bližšího zaobírání).

Pokud nechcete zůstat jen u letáčků a vycházek, chcete ochranu přírody zakusit, máme tu různé akcičky:

víkendovky Brontosaura :: akce ČSOP (lépe kontaktovat přímo základní organizace) :: Hnutí Duha (Týden pro les aj.) :: Děti Země :: Arnika (Tým Bořena)

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Apolitická botanika

Březen 6th, 2008 by Jiří Jakl

Politika se botaniky dotýká stejně jako jiných oblastí lidských zájmů a aktivit. Možno vzpomenout prof. Bohumila Němce (fyziolog), který dokonce kandidoval na presidenta, botanické zastoupení je v parlamentu i dnes (Ambrozek, Böhnisch). Vzpomenout můžeme i prof. Krajinu (viz síň slávy), vliv politiky je i v podpoře různých botanických aktivit ap. Setkat se lze s názorem, že uvedené věty (protože se dotýkají politiky) politizují to, kde jsou dostupné (nevadí v televizi, novinách či speciálních vědeckých tiskovinách). Jistě ale něco jiného je informace o politice, vyjádření názoru a něco jiného jednostranná politická propaganda, hanobení přesvědčení, přesvědčování jak něco je i když není a diskriminace pro názorovou orientaci.

Informace o politice může mít podobu přehledu odkazů, upozornění na zajímavý názor či třeba méně známou skutečnost (viz úvod). Nestrannost se zde ztrácí ve chvíli záměrného pominutí (zamlčení) nějakého odkazu v přehledu odkazů, nemluvě o účelových hrátkách s pořadím a omezování možnosti uvádění názorů. Totalita využívá vnucování a prosazování názoru pomocí různých opatření (co kdo může dělat, jakou mít funkci a informace), demokracie nabízí názory a každý dle vlastního úsudku má možnost nezávisle ten který zastávat (stejně jako funkci, u které jsou důležité odborné předpoklady, výsledky a obhajitelnost, nikoli zastávání toho či onoho společenského názoru a tomu odpovídající možnosti).

S jakýmsi novodobým druhem politiky se lze setkat na internetu. Kromě propojení odkazy to bývají vitríny v podobě sekcí “odkazy” (zajímavé, užitečné ap.). Tu podle pozice jednotlivých odkazů lze usoudit zalíbení provozovatele do toho kterého serveru (resp. předbíhání a intenzitu spolupráce). A tu kde který relevantní odkaz může i chybět (resp. tu a tam proložen odkaz alespoň “méně problematický”, aby se neřeklo). V botanice není problém říci, jak určitá kytka vypadá a kde roste, ale spíše kvůli komu někde neroste. Obsah takových informací tak odlišuje i typy webů (popisy bez komentářů či s nimi).

K věcem veřejným nezřídka přispívá i prof. Václav Hořejší (resp. audio). Tu přichází se zajímavým příspěvkem na ČRo Leonardo “Titulománie“. Upozorňuje na zábrany vědců vyjadřovat se k věcem veřejným, ostych a přenos vědecké zdrženlivosti i do této oblasti.

Z akademického prostředí lze připomenout i aktuality prof. Herbena (geobotanik). Na příspěvky jsem kdysi pohlížel jako na “teze autority”. Jsou určeny pro studenty, proto mne zajímala možnost reakce. Šlo to, naproti tomu za totalitního režimu by to nejen nešlo, ale při vyjadřování odlišného názoru bylo dokonce bláznovstvím s předpověditelným dopadem na odborný růst.

Snad i příslušnost učitelů k té či oné straně může být určitou inspirací pro studenty (tu však bývalo “nejlépe”, když bylo možno ukazovat si průkazky jedné strany či koalice). Těžko pak soudit, zda celkem běžné zapojení učitelů do politiky je zrovna ideální (kým by byli zastoupeni otázka, s profesí každopádně příslušnost evidentně spojitelná je). A je také otázkou, jestli může člověk s všelijakým členstvím a funkcemi něco říci jen jako občan třeba Jan Novák.

Shrnuto - politika se botanice nevyhýbá. Pokud je to jen o navazování spolupráce a vyjadřování názorů, OK. Horší, když důsledkem je jen různé omezování, šíření nepravd a místo laškování třeba i otevřená nenávist.

Posted in Botanopolitan | 1 Comment »

Mapuje se, mapuje…

Březen 4th, 2008 by Jiří Jakl

Co všechno kdo mapuje? V povědomí botaniků bývá zejména databáze FLDOK spravovaná Botanickým ústavem AVČR. Dále Agentura ochrany přírody a krajiny monitoruje evropsky významné druhy - více se dozvíte na Biomonitoring.cz, konkrétně o cévnatých rostlinách -zde-. Mapuje se i třeba v rámci České botanické společnosti, kdy můžeme zmínit nálezovou databázi JČ pobočky, dr. Kaplan organizuje databázi pro flóru východních Čech v rámci VČ pobočky ap. Výhodou “oficiálních” databází je, že údaje mívají podklady ve velkých herbářích, údaje jsou revidovány a měly by pocházet od věrohodných poskytovatelů.

Zmínit můžeme i mapovací aktivity ČSOP, konkrétně např. v rámci projektů JARO Jaroměř. Výsledky aktivit této organizace v přírodě jsou hmatatelné a díky přehledu předsedy (Davida Čípa) se s novinkami má možnost seznámit i běžná veřejnost (prostřednictvím aktualitek nově presentovaných i na webu Příroda kolem nás). Právě možnost zapojení veřejnosti je myslím důležitá, protože jinak může jít jen o suchá data (údaje v kartotéce či databázi, interpretovaná třeba i jen v nějakých sbornících), informace bez dopadu získání povědomí o rozšíření (mizení a rozšiřování) druhů, navíc zavánějící institucemi (potažmo malá ochota se tím zabývat). Když malinko odbočíme, snad i proto ČSOP přišlo s mapováním motýlů ČR, viz příloha Depeší ČSOP 1/2008 (mapují se i běžní motýli, zájemce lze odkázat i přímo na zajímavé stránky Lepidoptera.cz).

Známé je i mapování na Biolib.cz (savci, obojživelníci, plazi a vybrané druhy bezobratlých, včetně modráska hořcového, s jehož mapováním mohou pomoci i botanici - viz -zde-). Na tomto projektu spolupracují i někteří pracovníci AOPK aj. Bližší info nalezneme na Mapovani.biolib.cz. Kytky se tu dosud nemapují, protože se nikdo nenabídnul, že by se o to mapování staral a ověřoval data. Biolib každopádně nabízí hotový mapovací systém, který je možné po dohodě použít k mapování výskytu libovolných druhů rostlin, hub a živočichů.

Z dalších mapování zmiňme mapování invazních druhů sdružení Cetaurea, mapování orchidejí na Orchideje.net či akci Hledá se 22 rostlin běžící pod Botany.cz. Novinkou jsou Lokality-rostlin.cz, resp. viz zpráva (tu lze snad jen podotknout, že myšlenka spolupráce webů je dobrá, k setkáním a komunikaci webbotaniků dochází, ale bez komentáře…).

Posted in Botanopolitan | 2 komentáře