Známka roku

Prosinec 29th, 2007 by Jiří Jakl

Tradičně anketu o nejkrásnější známku roku vyhlašuje Česká pošta a časopis Filatelie (viz “Nejkrásnější česká poštovní známka roku 2005“), setkat s ní se bylo možno i třeba v MF Dnes, deníku Právo či časopise Poštovní kurýr. Hlasují čtenáři a kdo si pošle s anketním lístkem obálku, ten dostává zadarmo dárek - nalepenou nejkrásnější známku.

S přírodou vyhrávají akorát motivy obrazů s tématikou přírody (krajiny), v roce 2005 však na druhém místě skončil “Rejsek, mlok a prvosenka“. Třeba se za letošek hezky umístí nějaký kousek z “Krása květů” nebo “Ochrana přírody: Bílé Karpaty - orchidejové louky - biosférická rezervace UNESCO” (viz přehled známek 2007).

Co dodat - známky naší pošty jsou hezké, vždyť jsou ještě pořád naše ;-)

Doporučuji:

Květena českých poštovních známek (Botany.cz)

Jak jsem se (ne)zúčastnil ankety o nejkrásnější poštovní známku (Infofila.cz)

Posted in Botanopolitan | No Comments »

PF 2008

Prosinec 20th, 2007 by Jiří Jakl

eBotanika přeje báječné vánoční svátky, štěstí a mnoho úspěchů v roce 2008. S přáním, že se zase dočkáme mnoha květů těšících naše srdce… PF 2008.

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Pár pojmů

Prosinec 17th, 2007 by Jiří Jakl

Co je to “pěstování” a kde je to “v přírodě” - to může kdekomu připadnout jasné jako facka, ale zkuste si na ty otázky odpovědět nebo i odpověď někde najít. Na pěstování nemusí hned odpovědět ani kdejaký zahradník, nakonec když se jde do důsledků, samotná výsadba rostliny je pěstitelský úkon a do prostředí zasahuje člověk již prakticky všude.

Kolik rostlin vysadil člověk do přírody za účelem obnovení nějaké populace, kdy je i aktivně nutné sekat louku ap. - jsou to pěstované rostliny? A co magnólie vysazené v parcích, kde již jen volně rostou - jsou pěstované? Vede to ke stejným úvahám, jako čemu lze říkat “původní x nepůvodní” druh v areálu či na lokalitě. Nutno podotknout, že na pěstované rostliny lze hledět jak jako na chudáčky kteří v přírodě sami nejsou schopni přežít, tak jako na jedince vynikající cílenou produkcí a živící lidstvo, naopak původně mnohdy jen pěstované invazní druhy mohou být vitálnější než chudáčci druhy domácí. Tu se ale ocitáme až na poli různých ideologií o chudácích a schopných, o přirozenosti, agresivitě a potřebách pomoci. Zbyněk se pustil do úvahy, jak je to s vyséváním “přirozených” louček místo anglických trávníků - diskuse na Invaze v naší přírodě -zde-. Vlastní pohled a pojmy k diskusi:

Pěstování - chování člověka, který na základě své vůle podněcuje (ovlivňuje) růst určitých rostlin a jejich vlastností na určitém místě. Konkrétními prostředky vůle využívanými člověkem jsou cílená výsadba či hubení rostlin, mechanické a chemické zásahy do prostředí v němž rostliny žijí a organismů rostlin samotných. Výsledkem je umělý výběr (genetické modifikace), vzhledové a užitkové modifikace (plynoucí z genetických modifikací, ale i přímé úpravy jedinců a potažmo negenetické modifikace) a nepřirozená společenstva. Tento stav se mění po ukončení uplatňování lidských zásahů, kdy dochází ke změnám opět směrem k přirozenému stavu - výhodného z hlediska využití životního prostředí s vynaložením minima energie potřebné k prostému přežití a uplatnění v konkurenci s ostatními rostlinami.

Naopak invazní druhy jsou původně pěstované druhy, které mají větší vitalitu než druhy na dané lokalitě původní. Dodatková energie je zapotřebí k zabránění jejich šíření a nepřirozeným změnám na daném stanovišti. Už samotné vysazení druhu na nějakou lokalitu je krokem, kdy lze hovořit o pěstování. Na návrat či vysazení vzácného či užitečného druhu člověkem (včetně druhů invazních) pak z tohoto pohledu lze nahlížet také jako na druh pěstování. U vysazených rostlin v přírodě pak nelze mluvit o výskytu v přírodě, ale o pěstování v přírodě.

Biologie - věda s popisnými a výzkumnými aktivitami popisující zákonitosti spojené s životem a živými organizmy. V rámci biologie je vědní disciplínou zabývající se rostlinami botanika. V přírodovědném směru zde došlo k užšímu vymezení “botaniky” na problematiku taxonomie a ekologie (geobotaniky) rostlin v přírodě. Biologií pěstovaných rostlin rozumím řešení problematiky reprodukční biologie, využití metod používaných v biosystematice, taxonomii či ekologii, nikoli za účelem zvýšení užitkovosti rostlin, ale za účelem využití specifické situace k získání dat pro biologické vědecké studie (zkoumání evoluce, hypotézy automimiker, vazby opylovačů, formulování představ o přenosu pylu, využití barevných vzorníků používaných šlechtiteli k popisu barev u všech rostlin, interakce rostlin v nepřirozených společenstvech).

Okrasné rostliny - rostliny pěstované za účelem okrasy kulturního prostředí (ne nutně primární a jediná funkce).

Introdukce - zavádění cizích (nepůvodních, exotických) druhů do míst (lokalit, oblastí) mimo areál jejich přirozeného výskytu - buď náhodně, nebo za účelem jejich pěstování z různých důvodů a potřeb člověka.

V přírodě - rostliny, které nejsou pod přímým vlivem člověka (x za hranicí lidských sídel x kde není konkrétní záměr či hospodářsky cílený vliv člověka).

V kultuře - rostliny pod vlivem člověka cíleným na zlepšení a využití jejich vlastností (atraktivity) z pohledu člověka. Rostliny v kultuře jsou vždy rostliny pěstované, pěstované rostliny mohou ale růst (se pěstovat) i v přírodě.

NAVRCHOLU.cz

Posted in Botanopolitan | 2 komentáře

Ozvěny invazí II

Prosinec 8th, 2007 by Jiří Jakl

Jedni hodnocení a zkušenosti, které zazněly na konferenci ČBS (viz -zde-), považují za relevantní a otevření směru diskuse o invazích vítají (dokonce i když by bylo možno hovořit o vytýkání jim něčeho). Druzí naopak příspěvek považují za nerelevantní, popudivý, nelíbí se způsob presentace a dokonce se smazaly příspěvky na Botany.cz. Snad zde hrají roli i osobní antipatie, politika či nevím co.

Co ovšem nechápu, to je kdo že v tom mém příspěvku byl nějak zvláště popudivě kritizován. Když se vrátíme k oněm základním zainteresovaným a komunikujícím skupinám:

* ochranářské organizace, “neziskovky” - na řešení invazí dohlížejí dobře zaplacení a v regionech koordinovaní odborníci
* zahradníci aj. - ví o nebezpečí invazních druhů, ví jak se takových druhů efektivně zbavovat a brání únikům druhů ze zahrádek do volné přírody, případně třeba včelaři nesází invazní medonosné rostliny do přírody
* veřejnost - má dobré povědomí o invazích, plně chápe naléhavost investic do potlačování nežádoucích invazních druhů
* politici, úředníci - o invazích ví vše potřebné, legislativa a vyčleňované finance odpovídají současnému poznání a potřebám
* vědci - nezabývají se pouze jevem invazí, ale určují i řešení nežádoucích druhů, poznatky popularizují a veřejnost díky jejich dohledu nečte zavádějící informační materiály

Myslím, že výše popsaný stav je ideál, který by byl v kontextu relativně nedávného začátku řešení invazí překvapivý (a dle vlastní zkušenosti i popisu druhých spíše neodpovídá realitě). Nežádoucí invazní druhy se dosud spíše šíří, místo plošného řešení je přístup spíše řešení problému až když to někde “hoří” (přitom okamžité potlačování již prvovýskytu invazního druhu významně šetří náklady na řešení v budoucnu a přístup se liší spíše dle ochoty různě mezi kraji či obcemi). Myslím že je vynikající, že (přes pomluvy těch kteří neznají moji činnost) nalézám pochopení třeba i u lidí, které nežádoucí druhy dosud spíše z neznalosti problematiky mohou i šířit (slova doktora - asistenta katedry zahradnictví: “Super Jiří, jen tak dál, držím pěsti.”; ochota uspořádání semináře v zahradnické škole v Mělníce; braní informace o invazních druzích na zahrádkářské výstavě jako poradenství atd.).

Nehledal bych tedy problém v oné mé presentaci. Jestliže někdo v první chvíli na v podstatě nezvyklou informaci o zainteresovaných skupinách reaguje možná s nelibostí, rozhodně nemyslím, že je toto podstatné a popis oné neverbální reakce je jen subjektivní. Záleží ale zejména na oné relevanci a nalézaném řešení. Podotýkám, že problematika je celkem nová, určitě bude “in” a ona vytýkaná ignorace práce kolegů vyplývá spíše z nepresentovaných výsledků (jakkoli je to třeba pochopitelné). Z osobního blogu (který má kdejaký politik, teenager i první botanici - Jan Kolář /fyziologie/ či Venca) nikdo nemusí chodit půldne s hlavou “jako škopek” (i když nemusí mít stejnou zkušenost či názor - proto tu lze také reagovat/testovat hypotézy a je dobře, že se tak i děje).

Posted in Botanopolitan | No Comments »

Ozvěny z invazní konference

Prosinec 1st, 2007 by Jiří Jakl

Konference České botanické společnosti věnovaná invazím se konala 30.11.– 1.12.2007 v Praze. Byl to vynikající počin této společnosti a kladně lze hodnotit mimo jiné umožnění presentace příspěvků nejen přímo z oblasti vědecké botaniky, ale i rozšíření obzoru do dalších oblastí vědou ovlivňovaných (ochranářská praxe) či příbuzných oborů (inspirativní zoologie).

Příležitosti demokratické rozpravy s vědci zabývajícími se invazními projekty jsem využil a odpresentoval i vlastní příspěvek - viz presentace (orig.) + audiokomentář (nový). Určitým poselstvím byla výzva k větší míře komunikace (na “nedůležité” maily se ani neodpovídá, se zahradníky nemluví…) a spolupráce mezi zainteresovanými skupinami (veřejnost, vědci, odborníci, politici). Hodnocení jednotlivých skupin zde může být subjektivní, za úvahu by stál sociologický výzkum povědomí veřejnosti o řešení invazních druhů (přesto alespoň diskuse s vlastními zkušenosti a viděním myslím nebyla od věci). Jelikož šlo o vědeckou konferenci, určitě svůj dopad mělo i zamyšlení, zda se nepopisují jen invazní jevy (popisy, závislosti, testování hypotéz), ale určují i problémy hodné řešení a navrhuje i metodika jejich řešení (spíše než “blabla… a asi by se mělo něco dělat”, tak “… a proto toto je špatně a potřeba řešit, ideálně takto…, investovat do potlačování invazních druhů se vyplatí a včasnost průbojného řešení sníží náklady na potlačování v budoucnu”).

Jakkoli kontrola zestručněných materiálů osobami vědců je problematická, opačný problém je zase ze strany médií, která údajně nemají moc chuť točit třeba dokumenty a reportáže k invazím (i když zde vůle ze strany vědců je - nakonec určující pro média by měl být i vzbuzovaný zájem potenciálních diváků, příležitostí k medializaci je hodně, viz -zde-, -zde-, -zde-). Důležitá je i naděje, že ochrana přírody dostane do rukou oficiální dokument v podobě “černé listiny” druhů, které mají být aktivně potlačovány (a možno se na ně pak odvolávat při jednání třeba s úřady - neoficiální seznam INP či Ekoneziskovky.cz). Snad jen bylo možno očekávat bouřlivější diskusi (i k nápadu krajských koordinátorů, financování potírání invazí produkty z invazních druhů aj.).

Kromě informací “přímo od zdroje” zde bylo v presentacích možno zaznamenat řadu užitečných odkazů, docela zajímavá kontextová reklama byla na dělání diplomek (viz Petr Dostál). Ze strany ČSOP JARO i ČZU (jež jsem v podstatě zastupoval) je zde podaná ruka ke spolupráci (minimálně pokud jde o projekt Invaze v naší přírodě, pořádání akcí a přípravu materiálů pro veřejnost), je jen otázkou jak ji oslovení účastníci dokáží využít. Úroveň příspěvků byla velmi vysoká, škoda že se nepustilo nahrávání z mikrofonu (nicméně dostupný on-line třeba bude sborník abstraktů). Konference měla velmi vysoký počet účastníků dokládající “trendy” tématu. Určitě se zde blýská na dobré časy a “nežádoucí invazní druhy bojte se!”. Pořadatelům patří velký dík!


Pod čarou:

U materiálů pro veřejnost platí pravidlo “méně mnohdy více“, proto jakkoli nesporný význam mají invazní seriály v přírodovědných popularizačních časopisech, zásadní význam mají běžné tiskoviny (denní noviny) a vysílání, kde i malá podstatná informace k problematice má větší význam (už proto, že si to přečte ledaskdo “obyčejný”), než odrazující velký článek na celou novinovou dvoustránku (či dokonce odkaz na omezeně dostupnou knihu v cizím jazyce). Samozřejmě denní opakování základního nelze požadovat od špičkových vědců, nicméně průkopnické stručné materiály hodné opakování by přes vědce procházet měly. Pak by neměly vznikat bludy jako Kdo ničí českou přírodu? Norek, psík a koljuška.

Posted in Botanopolitan | 19 Comments »