eBotanika.net - botanika na netu

Jak se tak zdá, nadšení a zájem o různé činnosti spojené s botanikou se snadno vytrácí. Exkurzovat s přáteli a dozvědět se něco nejen o samotných kytkách naráží na konkurenci zábavného televizního vysílání, počítačových her, procházení supermarketů, hospodského posedávání, válení se u vody, sportovního fandovství či „zachraňování“ lidí jejich přesvědčováním třeba v jehovistickou víru. Těžko soudit, kdo jak efektivně tímto podnikáním zabíjí nudu, může mluvit o kvalitě života, rozvíjí osobnost, může mít z něčeho dobrý pocit nebo skutečnou radost. Ale dělá to tak většina lidí, takže tak je to asi dobře, většina má pravdu (a hlavně rozhoduje)…

Když tak někomu říkáte o exkurzi, slyšíte „nemám čas“, „co z toho“ nebo si kdekdo pomyslí, že by musel přemýšlet, nakonec ještě poslouchat „intelektuální žvatlání nějakých dědků“ nebo být s lidmi, kterých už tak je dost v práci. Narozdíl od jiných činností obyčejná upovídaná setkání média nelíčí jako „zajímavá“, která „musíte vidět“. Tyto akce zná relativně málo lidí, takže se o nich raději ani moc nemluví (neriskuje se nudění povídáním o něčem, o čem někdo ani moc neví), spíše než nějaké svazové myšlenky organizujících organizací se razí prostý individualizmus. Je tu i malý prostor na reklamu, nic moc se tu neprodává, nepotřebujete zvláštní vybavení, takže nakonec co… Nakonec kdybych místo internetové pabotaniky někde nosil pivo, jistě by to mnoho lidí ocenilo více než tuhle jenom zálibu (navíc nejen že bych ušetřil, ale i vydělal a plno lidí na mě nekoukalo jen jako na lempla u počítače :)

No přesto mne ale těší, že třeba Botanika nikde a eBotanika se staly pojmy, minimálně pomohli pár lidem v orientaci na internetu. Nakonec dá se říci zájem o botaniku roste, spíše začíná být problém s organizací akcí a někdy i nečekaným množstvím „čumilů“. Zájem a radost z poznání tu rozhodně veřejnost má, poznání je stále ve větší míře věnována pozornost i médií (vzniklo množství nových pořadů a jistě nikoli pro nikoho). Narozdíl od období úpadku bez vzbuzovaného zájmu (s orientací i jen na „vědobrusičství“ s nezajímavými výstupy) botanické akce může mnoho nových lidí „objevit“ a říkejme „čumilů houšť!“. Zajímavé věci veřejnosti ukazuje internet, akce jsou a lze je zatraktivnit líčením akčnosti (stejně jako vyhlášené závody v pití piva mohou být zajímavé závody třeba ve znalostech a objevování spojeným s rostlinami), vymyslet lze dnes mnoho akcí spojených s multimediální tvorbou (i se zapojením soutěživosti – fotogalerie, audioreportáže, filmy, internetové projekty), pořádat lze výstavy, akce na pomoc kytkám v přírodě ap. Nemalý význam mají patrně i školy, které by měly zájmy o poznání rozvíjet. Je asi zásadní otázkou, jak se úkolu zhostí mladá generace (přeci jen vždy neplatí „starý pecař není doma a mladý to neumí“, resp. „starý odešel a mladého ani nezasvětil“, ba třeba v multimediích platí i „starý neumí to co mladý“).

Předně eBotanika děkuje za přízeň, kterou ji věnujete – již nyní jsme alespoň na původní návštěvnosti Botaniky nikde. Bohužel práce jdou s větším skluzem než se dalo předpokládat, byť místní systém umožňuje poměrně rychlou editaci. Množství prověřovaných a dohledávaných odkazů je ale prostě velké a času nemnoho. Uživatel jistě postřehl, že hotová je sekce užitečné a akce, hotové jsou horní sekce světové botaniky. Objevily se i nějaké nové podsekce, ale celkově bohužel není hotový rozcestník přírody. Z pohledu českého uživatele je asi nejdůležitější český rozcestník, kde chybí již jen některé části „zdroje informací, užitečné potřebnosti“. Odkazy na staré stránky Botaniky nikde snad ale brzo zmizí, největší pozornost bude věnována dodělání botanických rozcestníků.

Nutno poznamenat, že i zastaralé přehledy odkazů mají svoji hodnotu. Lze tak vidět vývoj internetu a i nefungující odkazy upozorňují, že nějaké stránky (na jaké odkaz odkazuje) minimálně existovaly a pravděpodobně stále někde ještě jsou. Mazáním konců adresy se často dostante na stránky, kde dohledáte jejich původní odkazované součásti. Jen málokdy se mění celý název stránek a zadáním jména stránek do vyhledávače je snadno najdete. I staré odkazy pomocí ukázek názvů stránek Vás mohou nasměrovat na vhodnou formulaci vyhledávaného výrazu do vyhladávačů. Dá se ale říci, že kromě přesunů stránek významnou roli má i objevování se nových webů předčících mnohé weby starší (byť na svůj rozvoj měly více času).

Na rozcestnících budou práce dále pokračovat, nicméně více než doplňování uplně nových odkazů a sestavování aktuálních žebříčků dle kvality je nyní největší pozornost věnována prověření a dohledání již evidovaných odkazů z Botaniky nikde. Botanika nikde, byť na staré adrese již nefunguje (přesměrování jen do konce roku 2007), je stále k dispozici -zde- a odkázek na ni je i v blogrollu na místní vstupní stránce. Můžete tak i porovnat, jak rychle jakýkoli přehled o internetu ztrácí svoji aktuálnost (ale neřekl bych smysl – o tom jindy

Zajímavou zprávou je konečně rozjíždění informační kampaně a aktivit kolem invazních druhů. Významným nositelem se stává ČSOP JARO Jaroměř nejen svým projektem „Invaze v naší přírodě“. Máte-li zajímavé materiály (fotografie) či podněty, sem s nimi. Na rozdíl od minulých let, kdy se razil jen rozum, že ochranáře má zajímat ochranařina či přírodovědce jen popis planých kytiček a zákonitostí s nimi spojených, zde poněkud padá. K dosažení úspěchu řešení dosud v praxi relativně pomíjeného problému invazí je totiž nutná spolupráce s nejrůznějšími zájmovými skupinami, to je i těch, které z neznalosti důsledků problém i sami nevědomky způsobují (zahradníci, lesníci, rybáři, myslivci). Rozhodně by tak v budoucnu nemělo docházet k nedorozuměním, kdy zájmové skupiny stojí proti sobě místo spolupráce na několika průnikových problémech. Koncepce trvale udržitelného rozvoje (tj. rozumné využívání a hospodaření za předpokladu nepoškozování přírody a přírodních zdrojů ve vidině krátkodobého zisku), tak zde patrně najde praktickou aplikaci. Konkrétní spolupráce se rýsuje jak v informovanosti či úpravách pracovních zásad, tak třeba na vzniku „černých listin“ nežádoucích invazních druhů (termín viz -zde-)

Pokud jde o eBotaniku, jistě jste zaznamenali její pozvolný rozvoj. Lze předpokládat, že po dokončení práce na rozcestnících bude vstupní stránkou jeden z rozcestníků (patrně „česká botanika“) a ještě změníme vzhled (nepřehlednost směsi písmenek v menu se připouští). Pokud chcete odkazovat český rozcestník, pak lze odkázat přímo URL http://ebotani­ka.net/?…

Kytky jsou fascinující prakticky všechny, čím se ale vyznačují ty „krásné“?

Krásné kytky jsou podle všeho zejména ty s velkými, voňavými a barevnými květy. Za královny květin jsou tradičně považovány růže, někdy i lilie, magnólie, orchideje, pivoňky… Méně často je vyzdvihována krása neobvyklých listů či plodů. Ať se nakytkujete alespoň fotografiemi, klikněte na galerii -zde-.

Květy nicméně přitahovaly člověka nejen svou krásou, ale i skrytem svých tajemství. Tajemství přírody bývají skrytá do té míry, že mimořádnosti musíte objevit díky četným pozorováním. Můžete srovnávat květy různých skupin rostlin, můžete srovnávat květy jednoho druhu, můžete pozorovat vývoj jednoho květu. Dnes se k tomu dá dobře využít i fotoaparát, můžete si ty snímky na monitoru pustit i vedle sebe nebo naanimovat. Kromě vývinu lze sledovat i vývoj – svědčí o něm vypozorovatelné trendy mezi skupinami rostlin, ale i některé orgány s ukázkou rudimentů a atavizmů. Je to ale o jevech, které si musíte představit, které prostě nelze ukázat přímo (jako třeba, že list je na rubu chlupatý a rostlina roste v lese). „Dějová“ je často i souvislost s živočichy (opylovaní, pastva, škůdci, šíření semen ap.).

Mnohé odborníky nicméně fascinují třeba i trávy, merlíky nebo „žabince“. Obvykle se ovšem těmito skupinami odborně zabývají a i krása asi zkrátka může být relativní, resp. z odborného pohledu přímo nevýznamná. Každá kytka na světě je nakonec krásná a inspirující, každá ale svým způsobem. I krásné kytky mohou píchat, přinášet smůlu a závist, někdy dokonce měnit člověka.