BioLib - internetová budoucnost biologie?
Červenec 23rd, 2007 by Jiří Jakl
Kdo dnes nezná Biolib… Minimálně při hledání obrázků na něj většina z nás musela narazit. Je to moře biologie pod poseidónovskou taktovkou Ondřeje Zichy. Je to dobrovolná iniciativa, produkt dlouhodobého úsilí jednoho programátora a jeho týmu s nezbytným zapojením registrovaných přispěvovatelů a návštěvníků.
—
Adresa BioLibu je biolib.cz a základní představou je vytvoření taxonomického systému doplněného fotografiemi a řadou doplňujících aplikací (mapování, katalog biotopů, encyklopedické slovníky, diskuse, kalendář, články). Proplouvání mořem biologie má umožňovat dle potřeby filtrování a katalogizování jednotlivých částí. To je na jednu stranu nepříjemné, že na jedné adrese člověk nemá pohromadě třeba botaniku (i to je ale řešitelné, viz dále), ale zase jsou hned po ruce příbuzné a mnohdy související obory (což může být užitečné pro mezioborovou spolupráci a určitou jednotnost řešení konkrétních problémů). Opomenout nelze ani mnohdy dokonce mezinárodní charakter stránek, kdy řada informací má i své znění v angličtině. BioLib může připomínat obdobu Wikipedie, narozdíl od ní se pod příspěvky zobrazují informace o konkrétních autorech příspěvků.
Jakkoli jde o ambiciózní projekt a dobrovolnou iniciativu tvůrců obnášející ohromné množství práce, přirozeně se nabízí i kritická polemika k projektu. Celá biologie má množství oborů (dle metodického pohledu zkoumání a objektů zkoumání), je dosti komplikovaná a rozsáhlá, proto budování něčeho “celobiologického” (byť zaměřeného na řekněme pohled “druhy v přírodě”) rozhodně není malý oříšek, ale pořádný ořech s tvrdou skořápkou (a výživným jádrem).
Jestliže BioLib již nyní může nabídnout zejména systém, první datové balíky a využívané aplikace, celkově na mnohé může zapůsobit i dojmem, že člověka sem vyhledávače dovedou, ale nic tu pořádně není (k počtení). Dále mnohým uživatelům vadí grafické provedení, zejména že BioLib je modrý (modré pozadí, nicméně vlastní prostředí stránek zpestřují mnohé obrázky a grafický styl není až tak důležitý v porovnání s defakto srozumitelně podaným vědeckým obsahem /podobně je u jídla důležitější výživná hodnota, jen jak to vypadá nebo jak je to podáno?/). Narozdíl od jiných projektů se zde nehlásá jako hlavní údaj číslo měsíční návštěvnosti, snaha je korigovat a přizpůsobovat obsah současnému vědeckému poznání. Autoři, ačkoli z odborného prostředí a alespoň předpokládatelnou odbornou úrovní, si zatím (pokud vím) nedovolují doporučovat BioLib k zapojení např. do přímé školní výuky - dílo musí projít nejen vývojovou fází, ale i určitou revizí (což jen dokládá určitou serióznost, ne cíl jen “něco vypouštět” do světa s otazníky reálného přínosu či dokonce šíření nesmyslů). Samozřejmě než povídání o BioLibu tomuto projektu pomůže zejména přímé zapojení každého, kdo pomoci může (registrace není problém).
Bohužel přístup mnohých akademiků lze označit za nedůvěřivý, možná snad i proto, že u zrodu nestáli oni sami (což kdo ví, co bychom v současnosti již mohli používat nebýt BioLibu). V současnosti lze již čerpat ze zkušeností s BioLibem a začít dělat i něco vlastního úplně od začátku a jenom ke své specializaci na vlastní adrese. Osobně si i myslím, že právě větší význam budou mít specializované dohledatelné stránky než jeden velký superprojekt, kde každý nemusí najít prostor ke své seberealizaci (právě kvůli pocitu kapkovitosti v celém moři). Časem se ale na BioLibu počítá, že jednotlivým lépe zpracovaným oblastem budou věnovány vlastní stránky pod vlastní subdoménou (subdomena.biolib.cz), což se může týkat třeba masožravek nebo obecně mapování. BioLib nechce konkurovat menším specializovaným projektům, naopak pokud má někdo vlastní taxonomickou databázi, rádo se to prostřednictvím odkazů propojí s BioLibem, a navíc lze pak využívat takové věci jako slovník, kalendáře apod. přímo z BioLibu. Jestliže tu každopádně nevznikne internetová “superbiologie”, minimálně by tu měla běžet (ostatně už i běží) řada zajímavých dílčích aplikací (ideální větší zapojení a využívání vědeckou veřejností, pryč s nedůvěřivostí a obyčejnými předsudky).
Hlavě BioLibu (Ondřejovi) nelze upřít mimořádnou vstřícnost, ochotu spolupráce a snahu “své dítě” renesančním způsobem rozvíjet (i za cenu vlastních obětí). Je schopným programátorem, v biologii má přehled (jakkoli ji přímo nevystudoval) a může v případě zájmu nabídnout nejrůznější požadované aplikace (s celonárodní až globální využitelností). Práci vynaloženou do BioLibu (kdy nelze opomíjet ani zbytek autorského kolektivu) využívají jak “prostí” lidé, tak nejrůznější pracovníci (ochrana přírody, úřady, vědci, učitelé, redakce) a je s podivem, že úsilí není nijak finančně ohodnoceno (smysl, průkaznost kvalitní práce či zodpovědnost spojená s neanonymitou a potažmo veřejným vystupováním tu je, ať srovnáváme s kýmkoli “v šedi” i pochybnými celebritami). Namísto toho lze slyšet i teze: “dělá tu svoji blbost, místo toho co má smysl” (tedy asi měl taky to “zaměstnání” :) Přesto k rezignaci nedochází a dosud BioLib neprzní ani chytré uvádění reklamy na hračky pro děti, Google či Olympus.
Ono ale mnohdy jde i jen o prosté přiznání, že to něčí úsilí má smysl a někdo je schopen i něco pro dobrou věc obětovat (a nejvíce pak zamrzí cizí úspěch na který někdo sám rezignoval). Na závěr snad alespoň díky BioLibu a obdobným stránkám - tak často využívaným a rádo označovaným za “blbosti”.
18f4Posted in Botanopolitan | 1 Comment »
