eBotanika.net - botanika na netu » 2007 » Květen

Audiobotanika

Květen 31st, 2007 by Jiří Jakl

MP3 přehrávač s gigovou pamětí, diktafonem a rádiem s cenou do tisícovky

Není to tak dávno, kdy jsem na jedné konferenci referoval o možnosti využití audiodokumentů ve vzdělávání. Tehdy jsem ještě vlastní MP3 přehrávač nevlastnil, s jeho pořízením jsem si ale další perspektivy využití audia ještě lépe uvědomil a i botanika je kupodivu pro audio jako stvořená (kytky spíše vidíme, ev. cítíme, ale také o nich mluvíme).

Diktafonkem se již vybavuje řada botaniků do terénu, neboť poznámky tak lze udělat mnohem rychleji a méně snadno se rozhází. Klasické papírové poznámky mohou blednout, rozmáčet se, o poznámky na paměťovém nosiči ale lze přijít zrovna tak snadno (zejména pokud jsou v jediném souboru na jediném nosiči). Tak jako dojde papír, může dojít baterie či místo v paměti aparátu, o poruše nemluvě. Vlastní aparát s gigovou pamětí, rádiem, přehrávačem a diktafonem lze dnes pořídit za 900,- Kč (viz ten ilustrační), nutno připočítat baterie (1 + 1 náhradní dobíjecí stojí 180,- Kč). WAV soubory z diktafonu mívají velikost 32 až 44 kB/s (zázrak to není, ale stačí to).

Hlavní nevýhodou audia byla jeho velikost. Softwarová komprimace, zlevnění paměti, zvětšení kapacity paměťových disků a nové přenosné přehrávače tento problém ale již prakticky vyřešili. Sluchátka s mikrofonem se stávají běžnou praxí (vinou např. komunikačního programu Skype), nahrávací a editační audiosoftware lze snadno zdarma stáhnout z Internetu, MP3 přehrávače mají funkci diktafonu celkem běžně (posun od nemožného k možnému a nově i docela dobře dostupnému). Zatím existují programy na vytváření audia z textu (dokonce i volně dostupný software pokud jde o angličtinu - např. program TextAloud), s možností převodu audia přímo do textu pak přijdou dost možná o práci mnohé sekretářky.

Pak už stačí poznámky jen diktovat (např. někde se věnujete flóře, fotíte terén a detaily kytek, zároveň diktujete druhy, které vidíte; podobně lze vytvářet audioprotokoly např. o realizovaných hybridizacích…), nebo si lehce “dělat poznámky” z exkurzí nahráváním vedoucího (raději s jeho vědomím, byť principiálně proti “dělání poznámek” s využitím aparátu nic namítat snad ani nelze). Nahrávky lze samozřejmě hned vystavit na web (i zde tak budu činit, podobně fungují již delší dobu Biologické čtvrtky ve Viničné 7) a mít tak jakoby vlastní rádio (s tím rozdílem, že nemusíte poslouchat přímé vysílání, ale dle libosti jen konkrétní záznamy). Pokud jste pro změnu hodně sami v terénu a nemáte se s kým se bavit, pusťte si někoho ze záznamu. Stahovat si prozatím lze alespoň pořady z některých veřejnoprávných rádií, doporučit lze např. pořady Meteor, Natura či Periskop (nebo viz Rádio na přání - příroda).

Audio si lze i předpřipravovat k vlastním vystoupením (”strojová výuka”), která jinak přímo nelze sestříhávat či vylepšovat, ale prostě musíte říci hned vše jak nejlépe umíte (či neumíte). Samotného mne zde napadlo vytváření presentací doplněných audiostopou, vytvořených s pomocí doplňkového freewarového software a mikrofonu (dnes se k tomuto účelu komerčně nabízí např. produkt “Adobe Captivate”). Pokud je výklad záživný, lze vytvářet i samotné audiodokumenty a využít tak právě volného času k poslouchání výkladů o kytkách (kytky půjdou do hlavy samy M-learningovým způsobem :) A další možností jsou audioprůvodci atd.

Též doporučuji:

Jakl J. (2007); Využití audiodokumentů ve vzdělávání; Alternativní metody výuky 2007 - konference (2007-04-26) on-line

Posted in Botanopolitan | 1207 Comments »

Za německou botanikou

Květen 5th, 2007 by Jiří Jakl

obrázkový Rothmaler z roku 2000

Vedle českého klíče (Kubát 2002) existuje u nás často používaný obrázkový klíč německý - Rothmaler (Exkursionsflora von Deutschland - 3. díl). Lze ho zakoupit v německých obchodech za zhruba tisíc korun (nové vydání bude k dostání v dubnu 2007 za zhruba 1100,- Kč). Za účelem nákupu klíče a udělání si zajímavého výletu do Drážďan či Regensburgu lze doporučit nabídku Českých drah Sone+ (platí ovšem jen o víkendech, kdy bývá zavřeno; cena pro celý den na železnici pro dva dospělé je jen 360,-). Drážďanská botanická zahrada je dosti fantastická (některé druhy magnoilií jsem ještě jinde možnost vidět neměl). Regensburg nabízí celkem ne nezajímavé přírodovědné muzeum a poblíž je i Herzogspark.

Berlín – Dahlem (foto P. Horáček, Dendrologie.cz)

Osobně plánuji v dohledné době (spíše sklonkem léta) cestu do belgického arboreta Herkenrode a vracet bych se chtěl přes Berlín. Do toho prvního mne láká jistý katalog, do druhého zase zvědavost, navíc zapracoval článek kolegy Horáčka z Dendrologie.cz. Berte to jako inzerát, že se mi nechce samotnému a uvítám někoho, kdo by měl zájem dostat se tamtéž.

Posted in Botanopolitan | 6817 Comments »

Nízkonákladové tiskoviny

Květen 5th, 2007 by Jiří Jakl

Doba se mění a s ní i možnosti šíření informací. Od “ručního špinění papíru” se přešlo ve větších nákladech ke “špinění pomocí liter”, počítače přinesly elektronické dokumenty (šířené na disketách, CD…) a možnost i jejich digitálního tisku, nakonec přichází šíření informací Internetem. Dosud se všechny způsoby používají, přijde mi ale nelogická míra využívání tiskovin v malých nákladech.

Je zřejmé, že tisk se zlevňuje s velikostí nákladu (náročná je výroba matrice liter, větší náklad umožňuje zvýraznění výhod sériové výroby…). Je zřejmé, že pakliže něco má sloužit jen padesáti lidem, pak padesát výtisků v domácích knihovnách a několika knihovnách veřejných se špatně hledá, navíc ono hledání informací na papíře nakonec zabírá také dost času. Přesto se mnohdy uznávají jen dokumenty, které prošly tiskem. Hlavní argument je, že dokumenty se nemohou dodatečně měnit. Osobně mi ale vadí, že u takových tiskovin platím za tisk a informace jsou špatně dostupné. Proč mám platit stovku za tištěný např. Latinsko-český botanický slovník, který můžu mít po ruce na Internetu, který v terénu asi těžko kdo používá? Nevím kolik z té ceny slovníku je za tisk, ale autorovi pokud koupí platím práci (je otázkou, zda práce nebyla již zaplacena z nějakého grantu či v rámci pracovního úvazku), pak by mi více vyhovovalo za elektronické zpřístupnění odeslání platební SMS (i kdyby za jen pár desítek korun, není to celá stovka; samozřejmě bych pak získaný dokument neměl někomu kopírovat bez placení). Pokud je ale tento slovník v knihovnách, pak se k němu mohu dostat beztak i bez placení. Státem placené knihovny by ale místo placení tiskoviny mohly u elektronických dokumentů platit jen za dokument jako takový, stát (nebo přímo já osobně) by zbytečně neutrácel za placení tisku. Pokud stát platí autorovi práci s cílem poskytnutí vědeckých informací veřejnosti, pak by investice státu byla u lépe dostupného dokumentu i efektivněji využita.

Řešení vidím zejména v možnostech Internetu. Informace tu lze dohledat mnohem rychleji, cena zvěřejnění díla je zanedbatelná, proces recenzního řízení a uvedení garantující instituce bezproblémový (jméno autora, recenzenta, podporující instituce či ISBN tu uvedeny být mohou, dokonce i s e-mailovými kontakty a odkazy na vlastní homepage). Navíc ke konkrétním dílům lze na jedné stránce přidávat ohlasy čtenářů a odborných kritiků. Má konkrétní představa je, že vědecké dokumenty, které by jinak měly vyjít v malém nákladu, by vycházely na garantovaném národním akademickém serveru (obdobné garantované vědecké servery nakonec existují, vzpomeňme Web of Science apod.; existoval by prostě portál zaštítěný např. Národní knihovnou, kde by dle zvyklostí u tištěných dokumentů mohla vycházet jinak nízkonákladová česká vědecká díla). Stát při grantové podpoře ušetří na tisku (prostor několik megabajtů na serveru je opravdu levnější), dílo bude lépe dostupné a poznatky v něm budou efektivněji využity, autor díla bude více čtený a citovaný ve srovnání kdyby ostatní autoři museli jeho dílo složitě hledat jako tiskovinu. Autor díla za práci dostane stejnou odměnu, jako kdyby jeho práce měla vyjít tiskem.

Jako “environmentál” bych si dovolil i úvahu z hlediska dopadů na životní prostředí. Papír je surovina, v domácnostech může jeho skladování ubírat hodně životního prostoru, kvůli cestování za papíry se musí využívat doprava (zvýšená potřeba zvyšuje i potřeby na počty spojů apod.). Při prohlížení elektronických informací se spotřebovává elektrická energie, vyrábí se více počítačů, práce je ale nepoměrně efektivnější. Při rozhodování mezi papírem a elektrikou je určující zejména efektivita, kdy pomalost může přinést i problém s “neuživením se”. Vítězná cesta je tedy prakticky dána, je otázkou, zda to bude dobře pro životní prostředí.

Posted in Botanopolitan | 11322 Comments »