<texy>[…] 123456789101112131415161718192021222324252627282930313233343536373839404142434445464748495051525354555657585960616263646566676869707172737475767778798081828384858687888990919293949596979899300sdl Browse Our 1987 Mercedes, 1987 Mercedes 300sdl Fuel Economy - 78.unlockiphone30.net300sdl Browse Our 1987 Mercedes, 1987 Mercedes 300sdl Fuel Economy1980 240d central heating mercedes 300sdl 300sdl body kit 1987 mercedes benz cl65 amg 300sdl accessories mla benz 380sel headlight axle assembly mercedes 300sdl 300sdl bumper brake caliper assembly 300sdl toy c36 amg 300sdl movie online 300sdl factory head 300sdl part used mercedes benz salvage yards sale cars used 300sdl mercedes benz slr 300sdl air compressor mercedes benz 300td replacement 6cyl mercedes benz 300sdl 300sdl replacement parts mercedes brake pads 300sdl renewable 300sdl day chassis auto replacement mercedes benz 300sdl 300sdl headlight brake caliper lexus ml430 300sdl headlight auto parts 1986 mercedes benz 300sdl xp 300sdl wall front 300sdl unique 300sdl guide 1987 mercedes benz 300sdl parts benz 380se central heating mercedes 300sdl auto parts mercedes 300sdl brake master cylinder benz 300sdl radiator sl500 mercedes 190e 300sdl jdm 300sdl browse our 1987 mercedes 300sdl rain pot mercedes benz 300sdl accessory sale 1985 mercedes benz 300sdl 300sdl accessories auto parts floor mats 300sdl report parts 300sdl headlight power steering hose 1987 mercedes benz shock absorber 300sdl expedia 1986 300sdl used parts clk63 amg mercedes benz 240d 300sdl fog light parts mercedes mercedes benz 300sdl part brake pads shock absorber 300sdl hp 300sdl coupon use 1987 mercedes 300sdl used auto parts 1989 mercedes benz 300sdl exhaust parts mercedes shock absorber 300sdl distribution 300sdl headlight housing blower motor 300sdl aftermarket asa c36 amg offer mercedes 300sdl parts hand mercedes benz 300sdl mercedes 300sdl accessories brake pads auto parts 300sdl wholesale hq car automotive mercedes benz 300sdl 300sdl w140 s class 300sdl substitute 6cyl turbocharger mercedes 1988 300sdl 300sdl aftermarket 1986 1987 mercedes benz fuel injector 300sdl best cylinder head 300sdl engine 300sdl discount auto parts 1987 mercedes benz clk55 amg replacement mercedes 300sdl oil cooler 300sdl wholesale 1986 mercedes 300sdl boiler 1986 mercedes clk55 amg 1986 mercedes benz 300sdl used parts cl55 clk63 amg buy 300sdl parts mercedes benz headlight assembly 300sdl ptt parts 300sdl headlight parts mercedes brake pads tail light lens 300sdl used catalytic converter 300sdl bulb 1986 mercedes sylvania 300sdl used fix 300sdl my ancient 300sdl promotion give brand 300sdl blue 300sdl cheap engine 300sdl download files 300sdl amazon accessories 300sdl bumper buy 300sdl bumper read 300sdl trial error 300sdl bio 300sdl pictures mercedes benz 300sdl factory apa radiator hose manufacturer mercedes benz 300sdl 300sdl natural gas headlight power steering hose auto parts mercedes benz 300sdl 300sdl target 300sdl boiler wood 300sdl exhaust catalytic headlight assembly mercedes benz 300sdl cl55 amg 300sdl performance mods 1987 mercedes 300sdl sale 1986 mercedes autos 300sdl used cars 1987 mercedes benz 300sdl used parts cl63 cls55 amg 300sdl custom clk55 ml63 amg 300sdl infrared 300sdl odom 300sdl wholesale free ebay 300sdl 300sdl center 300sdl radiator replacement 1987 mercedes 300sdl dropship aftermarket 300sdl guide karlyn 300sdl pt cruiser 2009 chrysler Cls500 Episode Bmw | Aftermarket Body Kits | W580i Radiator Megapixel | 1997 Dodge 1500 | 04 Lexus Es330 | […]

<texy><texy>Pár poznámek k nejstarším stromům.

Určení stáří borovice dlouhověké (<em>Pinus longaeva</em>) je velmi obtížné. Letokruhy je možno sledovat pouze za velkého zvětšení mikroskopem, neboť přírůstky jsou minimální. U nejstarších stromů často přežívá už jen torzo koruny s úzkými pruhy dosud živého dřeva. Nejstarší strom zvaný Prometheus dosáhl stáří 4844 let (změřeno poté, co byl právě kvůli určení věku pokácen!!!). Stáří nejstaršího známého dosud žijícího exempláře zvaného Metuzalém bylo stanoveno pomocí vrtů do dřeva a následného sečtení letokruhů na 4789 let - ovšem pravděpodobně už v roce 1957. Nyní by mu tedy měl blížit ke 4840 letům a pokud mu bude sloužit zdraví, předstihne i Promethea.

Zajímavostí je, že dosud přináší šišky s klíčivými semeny, jeden z jeho přímých potomků je pěstován v kaktusovém skleníku Botanické zahrady PřF UK v Praze (pravděpodobně je to jediný exemplář svého druhu minimálně ve střední Evropě a jediný přímý potomek nejstaršího známého stromu světa mimo Severní Ameriku). Je ovšem možné, že by stromy borovice dlouhověké mohly být i o nějaké to století starší a dosahovat už přes 5000 let vzhledem k pomalému růstu semenáčků a obtížnému stanovování stáří nejstarších částí dřeva stromu. Blízce příbuzná borovice osinatá (<em>P. aristata</em>) u nás dosti často vysazovaná v parcích a zahradách (liší se přítomností pryskyřičných výpotků na jehlicích a delšími osinovitými výrůstky na semenných šupinách šišek) dosahuje nejvyššího stáří “pouhých” necelých 2500 let.

Před nedávnem probleskla zpráva o nalezení nejstarších stromů světa v Tasmánii. Jednalo se o jehličnany zvané “borovice huon” (<em>Lagarostrobus franklinii</em>) z čeledi nohoplodovitých (<em>Podocarpaceae</em>). Nejednalo se však o jeden samotný strom, ale o porost samostatných stromů vzniklý klonálně z jednoho původního exempláře, který vyklíčil před 10 500 lety. Tento strom už dávno neexistuje, nicméně z jeho zakořeněných větví vyrostly nové geneticky shodné stromy samčího pohlaví, které po čase daly obdobně vznik zase dalším stromům. Délka života samotného takového stromu je kolem 2000-3000 let. U nás jsem malý exemplář této rostliny viděl před časem ve studeném skleníku Pražské botanické zahrady v Tróji.

Co se týká nejstarších rostlin u nás, dlouho za ně byly považovány tisy červené (<em>Taxus baccata</em>) se stářím 1000-1500 let například u Macochy. Novější studie však jejich stáří redukovaly přibližně na 400-600 let. Primát tak nejspíše náleží dubům a lípám.

(údaje o <em>Pinus longaeva</em>, <em>P. aristata</em> a <em>Lagarostrobus franklinii</em> čerpány z www.conifers.org).

A ještě jedna informace. Mezi nejstarší organismy světa náleží i náš smrk ztepilý (<em>Picea abies</em>), jehož nejstarší exempláře jsou podle radioizotopové analýzy dřeva staré 9550 let. Nepředstavujme si ovšem žádné majestátní stromy. Jedná se o keřovité porosty v nehostinných horských oblastech Švédska, které čas od času vyženou kmínek vzhůru (ten se však dožije maximálně 600 let). Samotný způsob přežívání tak spíše než borovici dlouhověkou připomíná zmíněný tasmánský <em>Lagarostrobus franklinii</em>, respektive něco mezi oběma případy.

Viz <a href=”http://www.sciencedaily.com/releases/2008/04/080416104320.htm” target=”_blank”>-zde-</a>.

<texy>No myslím, že tohle nabourá mýty jedné botanické společnosti a mýty jednoho botanického serveru. Jedni takové akce jako “vědyprosté” pomalu nenávidí a na akce zase mají patent druzí :)

<texy><texy>jo exkurze ČBS jsou zdrojem zamyšlení :)

<texy><texy><texy>Ahoj,
nejake takove argumenty jsem cekal – proto jsem to prave psal. Jak kvuli sledovani nejake arely nekdo nemuze mit hned louku (je sledovani arely nadrazenejsi neci snaze mit ekologickou louku?; s arelou mi to pripomina hvezdare, kterym v noci vadi poulicni svetlo a tak s napadem svetelneho smogu zacali argumentovat i ekologii). Ze louka prijde draho (zaseti louky myslim prijde rozhodne levneji nez sekani anglicaku). Vychazeni jen z predpokladu, jak misto vyhnojeneho anglickeho travniku zacne rust louka s „kdo si pocka…“ (nemuzou to byt koprivy? – to by asi vetsinu majitelu od ekologie spise odradilo, mozna ohledne sukcese lepe napsat majiteli firmy, ktera se sazenim luk ma zkusenosti; nemluve o te dobe cekani na louku). Na jednu stranu je zbytecnost resit invazni kytky, na druhou je problem, kdyz se maji vysevat domaci kytky kvuli ekologickym zahradam…
Ale preci jen - transport biologickeho materialu je neprirozeny proces, geneticke zmeny nevratne (byt bychom tu mohli brat v potaz otazku obohaceni genofondu, navic domaci flora beztak treba evolucne nestihne reflektovat klimaticke zmeny a jeste budeme radi za vitalni vegetaci z invaznich druhu). A nakonec i v nasem lesnictvi se hledi na provenience. Michat Francii s Moravou by se asi opravdu primo nemelo…

<texy><texy>Ja se s panem Bradnou osobne znam, a neco jsem mu i dal, pripadne urcoval. Osobne ho povazuju za slusneho cloveka s velmi dobrymi umysly.
Kazdopadne se zalezitosti lucnich osevnich smesi zasadne nesouhlasim. Z techto duvodu:
1. Priroda si poradi sama bez tohoto zasahu, ale trva to dele.
2. Narusuje se prirozena geneticka variabilita druhu.
Ti myslim, za napr. urcite kytky maji jine typy v Polabi, v Krusnych horach, v Krkonosich, Bilych Karpatech atp. Tim, ze budeme sit jeden pestovany typ defakto delame totez, jako seti kulturniho jilku, bojinku, kostravy atp. koupenych v Baumaxu.
Prikladem muze byt obycejna Campanula patula, ktera ma 3 ploidie, kazda se samostatnou arelou, morfologicky temer nerozlisitelne.
3. Je to strasne drahe.
4. Narusuje to znalosti o spontannim vyskytu druhu. Soucasti smesi je rada vzacnejsich druhu, ktere se floristicky sleduji, a ke kterym neexistuje dokla.
Prikladem muze byt lokalita v Konecchlumi, kde pan Bradna sestrojil na zakazku smes kytek, ktere tam puvodne rostly. Soucasne probihaji zasahy za ucelem odlesneni teto strane a nektere puvodni druhy se mohou znovu objevit. Nyni ovsem nebudeme vedet, zda pochazeji z teto lokality, nebo zda se sem splachly z vysevni plochy nad touto strani.
Jo a jeste k tomu travniku. Pricinou anglickeho travniku je jeho udrzba a ta se musim zmenin, jestli z toho chces mi louku a ne tam neco dosivat. Osobne si myslijm, ze kopretiny, lomikameny a zvonky jsou stale natolik bezne, ze se tam casem dostanou samy. Nepodcenujme kytky.

<texy>Vzhledem k jistému vzniklému nedorozumění možno podotknout, že tento web je nestranný, a jestliže naráží na politiku, rozhodně nejde o propagandu nějaké strany (můžete ověřit či připomínkovat).

Nakonec v rámci činnosti i vědeckých společností také na politiku narážíme - např. v nabídce ČBS se slevou Klíčová slova� 1989 (ekologická politika), pomíjet přirozeně nelze ani politickou zainteresovanost některých členů (síně slávy) ap.

<texy>Zajímavé… http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=222733&all_ids=1

<texy>Jo hodnocení primitivem? Nemůžu to ani doporučovat, ani nedoporučovat, záměrně jsem to nechtěl komentovat, ale taky neopomíjím. Tipoval bych, že to výhledově bude komunikovat s dalšími systémy mapování se zapojením veřejnosti (Biolib…), těžko říci jestli to bude sloužit nejen k absorbci dat (byť to určité výstupy presentuje). Čekal bych tu i nějaký formulář pro snazší datové vstupy (ovšem s možností evidence vkladatelů). Více skutečně nekoment.

<texy>Ahoj, docela by mě zajímalo co si zrovna ty myslíš o projektu Lokality-rostlin.cz